Komentované legislativní novinky

Komentované legislativní novinky Je souhlas spotřebitele se zpracováním osobních údajů souhlasem opravdu „svobodným“? Za osobní údaj, ačkoli se to na první pohled nezdá, je možno označit jakoukoli informaci způsobilou kteréhokoli z nás přímo či nepřímo identifikovat od druhé osoby. Právě z toho důvodu kladou demokratické státy velký důraz na ochranu osobních údajů, ať již v rovině ústavněprávní či v rovině soukromoprávní. Ochrana osobních údajů hraje významnou roli i v případě uzavírání smluv prostřednictvím tzv. prostředků komunikace na dálku, převážně pak přes internet. Zejména se jedná o spotřebitelské smlouvy, kdy spotřebitel, který je fyzickou osobou (tj. klient) poskytuje dodavateli (tj. podnikateli) určité množství osobních údajů, se kterými pak dodavatel nakládá jako jejich správce. Dle platné legislativy jsou práva a povinnosti správce osobních údajů a subjektů, který údaje správci poskytuje, upravena zejména zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Dle zákona se ke zpracování osobních údajů (tedy např. k jejich shromažďování, zpřístupňování, předávání, šíření, zveřejňování, uchovávání či likvidaci) obecně vyžaduje udělení předchozího souhlasu příslušného subjektu údajů, v případě spotřebitelských smluv pak spotřebitele. Takový souhlas pak musí splňovat podmínku „svobodného a vědomého projevu vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů“. Takováto formulace však činí v praxi značné výk ...