Výdaje subjektů veřejného sektoru v oblasti platů
Se zaměřením na strukturu platu, srážky z platu a překážky na straně zaměstnance
Datum publikování: 1. 12. 2011
Autoři: Mgr. Pavel Bláha
Typ: výklady
Zdroj: UNES (Účetnictví neziskového sektoru) 2011/12
Zaměstnavatel, subjekt veřejného sektoru, stanovuje svým zaměstnancům za výkon práce plat (viz § 109 odst. 2 a § 122 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „ZP“]). Pro zaměstnance veřejných subjektů vyjmenovaných v § 109 odst. 3 ZP nelze určit jiným způsobem, v jiném složení a v jiné výši, než stanoví ZP a právní předpisy vydané k jeho provedení (viz dále v textu konkrétně citované).
Výdaje subjektů veřejného sektoru v oblasti platů Nároky zaměstnanců obecně může zaměstnavatel stanovit vnitřním předpisem vydaným v souladu s ustanovením § 305 ZP. Nejde o ustanovení kolizní s obsahem předchozí věty. I v rámci prováděcích předpisů ZP existuje v mnohých případech rozpětí, v jehož rámci se zaměstnavatel veřejné sféry může pohybovat. Konkrétní sazbu v rámci rozpětí by měl z důvodů jednotného a transparentního přístupu určit vnitřním předpisem. Nároky jednotlivého zaměstnance stanoví zaměstnavatel formou tzv. platového výměru, který musí zaměstnanci vydat nejpozději v den nástupu do práce a dále nejpozději v den, kdy změny platu nabývá na účinnosti. Náležitosti platového výměru stanoví § 136 odst. 2 ZP kromě identifikace zaměstnance následovně: Údaje o platové třídě a platovém stupni, do kterých je zaměstnanec zařazen. Údaje o výši platového tarifu. Údaje o ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu (příplatek za vedení, osobní příplatek, zvláštní příplatek). Pokud pracovní smlouva zaměstnance nebo vnitřní platový předpis neobsahuje údaje o termínu a místě výplaty, tak i ...