Zásoby podle IFRS - praktikum
2. část
Datum publikování: 25. 11. 2011
Autoři: doc. Ing. Dana Dvořáková, Ph.D., doc. Ing. Lenka Krupová
Typ: výklady
Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/12
V tomto příspěvku pokračujeme problematikou zásob podle IFRS podle IAS 2 Zásoby. V předcházející části jsme se věnovali vymezení zásob a otázce ocenění zásob při prvotním vykázání. V této části se zaměříme na možnost využití tzv. oceňovacích technik (technik určení pořizovací ceny zásob), na oceňování zásob po prvotním vykázání, na oblast snížení hodnoty zásob (impairment) a na problematiku odúčtování zásob (vyřazení zásob z rozvahy - výkazu o finanční situaci).
Zásoby podle IFRS - praktikum TECHNIKY URČENÍ POŘIZOVACÍ CENY ZÁSOB Z dikce standardu vyplývá, že pro ocenění zásob jsou preferovány skutečné náklady (skutečná pořizovací cena). Pro „pohodlí“ lze použít i předem stanovených nákladů nebo odhadovaných nákladů, pokud se výsledky přibližují skutečným nákladům. Podle IAS 2 lze užívat oceňovací techniky (například tzv. metodu standardních nákladů nebo metodu maloobchodního prodeje), které se v praxi používají u výrobních podniků nebo v oblasti maloobchodního prodeje. Metoda standardních nákladů (předem stanovených nákladů) spočívá v tom, že nakupovaná zásoba se v účetnictví ocení předem stanovenou cenou (na základě vnitropodnikového ceníku). Standardních nákladů - tedy nákladů stanovených na bázi předem stanovených operativních kalkulací - lze využít i v případě oceňování vyrobených zásob (nedokončené výroby a výrobků). Předem stanovených nákladů lze však pro oceňování zásob využít pouze v případě, že se významně neodlišují od skutečně vynaložených nákladů na pořízení těchto zásob. Metoda maloobchodního prodeje se používá ...