Daňové a nedaňové náklady na dani z příjmů ve vazbě na účetnictví
Datum publikování: 31. 10. 2011
Autoři: Ing. Ivana Pilařová
Typ: výklady
Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/11
S krátícími se dny se nezadržitelně přibližuje doba účetních závěrek a daňových přiznání k dani z příjmů, k silniční dani, k dani z nemovitostí, zúčtování daní ze závislé činnosti a srážkové daně. Ano, je toho hodně, ale zase ne více než v minulých letech. Podle hesla „štěstí přeje připraveným“ se pojďme v předstihu zamyslet nad tématem daňové a nedaňové náklady a výnosy. O jejich výši a existenci rozhodují účetní předpisy, jejich zahrnutí do základu daně však řídí zákon o daních z příjmů. Svoji pozornost pak musíme zaměřit na obojí – na správnost účetnictví a dále na odchylky, kdy zákon o daních z příjmů zahrnuje do základu daně náklady a výnosy na základě jiných pravidel než účetnictví. Kde hledat potencionální účetní chyby, které způsobí nejen zkreslení účetního výsledku hospodaření, ale i základu daně? Jak upravit základ daně o náklady a výnosy, které mají odlišné daňové určení, než je tomu v účetnictví? Odpovědi na tyto otázky najdete v následujícím textu.
Daňové a nedaňové náklady na dani z příjmů ve vazbě na účetnictví ZÁKLADNÍ VAZBA ÚČETNICTVÍ A ZÁKLADU DANĚ Účetní výsledek hospodaření je definován účetními předpisy (§ 38a vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) jako rozdíl všech zaúčtovaných nákladů a výnosů. Základ daně z příjmů právnických osob je definován v § 23 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jako rozdíl, o který příjmy s výjimkou příjmů, které nejsou pře ...