Desatero rad a zamyšlení týkajících se vedení daňové evidence v podmínkách roku 2011
Datum publikování: 21. 6. 2011
Autoři: Ing. Ivana Pilařová
Typ: výklady
Zdroj: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2011/6
V naší diskusi na portálu Účetní kavárna se často řeší, kromě problémů účetních a daňových, i problémy daňové evidence. Není divu, mnoho fyzických osob daňovou evidenci stále vede, a to bez ohledu na to, že jejich podnikání mnohdy není ani malého rozsahu, ani jednoduché a už vůbec ne bezproblémové. Právě pro tyto podnikatele a jejich účetní je určeno následující zamyšlení shrnuté do deseti bodů.
1. Základní zásady aneb opakování není nikdy dost Daňová evidence je definována v § 7c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a zajišťuje podklady potřebné ke zjištění základu daně z příjmů. Daňová evidence obsahuje údaje o: příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetku a závazcích. Na fyzické osoby vedoucí daňovou evidenci se nevztahuje zákon o účetnictví, nicméně: obsahové vymezení složek majetku se přebírá z účetních předpisů, je tedy nutné z účetních předpisů převzít základní definice a ocenění některých složek majetku řeší zákon o daních z příjmů, a to: pro hmotný majetek v § 29 ZDP, pro pohledávky v § 5 ZDP. V daňové evidenci známe i jakousi „pseudoinventuru“ – vyžaduje se zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků, které provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis a o případné rozdíly upraví základ daně. Naopak, není nutné zjišťovat a dokládat stav pokladny, ani běžného účtu. Obávaný záporný stav pokladny tedy v současné době není na závadu a ani v daňovém přiznání se tento údaj povinně nevykazuje. Poplatník ...