Nejnovější příspěvky

Do řádku 47 přiznání k DPH se uvádí pořízený a také vlastní činností vytvořený (aktivovaný) dlouhodobý majetek. Údaje tohoto řádku se nenasčítávají ani do součtu nároku na odpočet daně, ani nikam jinam. Slouží pouze podklad pro kontrolu, zda plátce při uplatnění odpočtů DPH u dlouhodobého majetku postupuje v souladu s § 75 ZDPH (při zařazení do užívání uplatňuje z dlouhodobého majetku nárok jen v předpokládané poměrné výši využití pro ekonomickou činnost - viz poslední věta § 75, odst. 2 - a ke konci roku tento poměr a tedy i uplatněný odpočet přepočítává dle skutečnosti - § 75 odst. 4 - a v dalších letech také - viz §§ 78,78a, 78b, 78c, 78d). Pro tento účel chce správce daně znát údaje o dlouhodobém majetku v daném zdaňovacím období poplatníkem !!zařazeném do používání!! a určil si na to tento řádek v přiznání. - - - Ostatně, přímo ve vysvětlivkách k formuláři "Přiznání k DPH" je pro řádek 47 výslovně uvedeno: "- uvede se údaj o základu daně a dani na vstupu u majetku pořízeného nebo vytvořeného vlastní činností, vymezeného v § 4 odst. 3 písm. d) a e), a to najednou v daňovém přiznání za zdaňovací období, kdy byl převeden do užívání. Neuvádějí se zde zálohy nebo přijatá dílčí plnění při pořizování majetku vlastní činností. Pokud je nárok na odpočet daně uplatněn v poměrné výši podle § 75, uvede se zde také v poměrné výši."

Dobrý den, chtěla bych poprosit o poslání dohody o započtení pohledávek v angličtině na mail: annamachacova@centrum.cz. Děkuji

Možná jenom při tisku sestav máte zadáno zobrazení všech. Zkuste zobrazit neuhrazené nebo nevyrovnané ...

Take nyni zjistuji, zda male os muze vest dan.evidenci a soude podle toho co mi nasel strycek google, tak ve vetsine pripadu se uvadi ze ano. Napriklad pokud se nepletu jednoduché účetnictví byl účetní systém ČR, který byl primárně určen pro malé podniky a neziskové organizace a jeho platnost byla k prvnímu lednu 2004 zrušena a jako náhrada za něj byla zavedena takzvaná daňová evidence. Jestlize ted uz jednoduche ucetnictvi neexistuje, tak jak by ho nejake os mohlo vest? Prosim napiste odkud jste, abych vedel, ktere FU maji tento pravni nazor, a nejlepe na zaklade ktereho §, abychom se prizpusobili.

To co popisujete v druhém dotazu je nejspíš právě následkem neznalosti pojmu tázaného v dotazu prvním :-) - - - "Čištění saldokonta" je postup, kdy v něm procházíte jednotlivé položky "nespárované" automaticky/programem a ručně označujete takové, které ve skutečnosti patří "proti sobě" ale program to nepoznal (např. když je úhrada faktury na bankovním výpise zapsána do saldokonta s jiným variabilním číslem, než s jakým do něj byla zapsána hrazená faktura /či pokud někdo tuto identifikaci do saldokonta vůbec nezadá/ - pak si program nemá podle čeho ty dvě položky v saldokontu dát dohromady a "uzavřít", takže je dál a dál vede obě jako "otevřené") nebo se částky pohledávky/závazku a příslušné úhrady byť jen trochu liší (např. faktura na haléře, ale úhrada v celých korunách - rozdíl zůstává v saldokontu "viset" dokud nevystavíte a správně nezaúčtujete účetní doklad na tento rozdíl). - - - Když si saldokonto tímto způsobem "vyčistíte", tak vám v něm zůstanou "otevřené" pouze skutečně nevyrovnané položky a při patřičné volbě sestavy (neb program by měl umožňovat volbu zobrazení/tisku saldokont jak v podobě "jen aktuální otevřené/nespárované položky" tak v podobě "vše co saldokontem prošlo") dostanete výstupy jen položek "živých" (a ty by v součtech měly odpovídat aktuálním zůstatkům účtů, ke kterým jsou saldokonta vedena - viz. pojem "dokladová inventarizace").

Příděl do rezervního fondu patří i do rozhodnutí jediného společníka. V tomto rozhodnutí nejen, že stanoví částku k rozdělení, ale i datum výplaty a od tohoto data se počítá odvod srážkové daně (do konce následujícího měsíce). Pokud je jeden společník, musí být rozhodnutí podepsáno ověřeným podpisem (zjednodušení administrativy).

V případě slevových kuponů by se fakticky mělo jednat o slevu z běžné ceny, kterou poskytujete svému zákazníkovi. Takže základ DPH a DPH se stanovují z této skutečné = snížené ceny (viz § 36 ZDPH - přiznaná/poskytnutá sleva snižuje částku nároku na úplatu). - - - Doplním, že v případě slevy stanovené nikoli procenty (neb u té dále uvedené nemá vliv) ale pevnou částkou se u slevy výslovně uvedené "z ceny bez DPH" o slevu snižuje přímo základ daně (a tím i z něj vypočtená daň), v ostatních případech slevy "o částku" by ale o slevu měla být snížena cena včetně DPH a z této částky by měla být spočítána částka daně a daňového základu "shora". - - - Dále doplním, že u osob uvedených v § 36a, odst. 3 ZDPH je režim stanovení základu daně dle tohoto § nadřazen všemu ostatnímu včetně slevy na základě kuponu. - - - No a úplně na závěr ještě z didaktických důvodů :-) dodám, že vše výše uvedené se nevztahuje na dárkové a podobné poukázky (včetně stravenek), protože ty nejsou poskytnutím slevy z prodejní ceny, nýbrž pouze formou její úhrady=úplaty (plné či částečné) coby "náhrada" peněz - a tudíž nemění ani základ daně ani DPH jimi placené částky (viz § 4, odst. 1. písm. a) ZDPH).

Ještě jednou Vám velice děkuji tentokrát za vyčerpávající a "polopaticky" vysvětlenou odpověď. Přeji hezký zbytek dne!

Ano, to co popisujete je typickou příležitostnou činností - jednorázová, neopakující se ucelená práce - prostě doslovně příležitostná činnost (a zároveň svým bydlištěm mimo Rakousko /či alespoň sídlo oné firmy/ vyvracíte jakékoli případné pochybnosti tamních úředníků, zda s vámi firma neměla uzavřít dočasný vztah pracovněprávní). - - - Po zaplacení si pouze počkáte na vyhlášení "úředního kursu" za příslušný rok ve kterém k Vám peníze dorazí, inkasovanou (pro daň se počítají obdržené peníze, nikoli samo uzavření smlouvy či ještě neproplacené pohledávky, při případných postupných platbách /i jedna smlouva na jedno dílo může mít sjednánu úhradu ve více částkách - např. záloha/y a doplatek/ se tyto jednotlivé počítají každá do "svého" roku obdržení) částku v € jím přepočtete a pokud přesáhne 20.000,- Kč (v součtu s dalšími případnými příležitostnými příjmy obdrženými ve stejném roce) tak do 31.3. dalšího roku vyplníte a podáte na dle bydliště příslušný Finanční úřad formulář Přiznání k dani z příjmu fyzických osob (tento příjem uvedete do řádku pro §10, posčítáte základ daně, vynásobením spočítáte částku daně, odečtete položky snižující daň a ve výsledku vám nejspíš vyjde daňová povinnost "nula" /viz částka možných příjmů 165.600,- Kč které "požírá" základní sleva na dani/ - takže jen podáte vyplněný formulář bez nutnosti cokoli platit /omlouvám se, že to pro posluchačku VŠ píšu takhle "po lopatě", ale příspěvky tady "visí" i pro další/). Pokud se po přepočtu nedostanete na 20.000,- Kč, pak přiznání k dani z příjmu vůbec vyplňovat a podávat nemusíte (tedy, pokud pro jeho podání nebude důvodem nějaký další příjem či pokud Vás berňák k jeho podání výslovně nevyzve /např. po něčím udání, kdy jim musíte prokazovat, že to bylo jinak, než udavač tvrdí/). V každém případě si po dalších 5 let uschovejte předmětnou smlouvu, kterou v případě jakýchkoli pochybností berňáku prokážete pravý stav věci.