Nejnovější příspěvky

Je snad nějaký důvod, proč by nemohla ? (tedy, kromě případu, že nebude mít na placení pojistného)

Nárok na zachování odpočtu DPH na vstupu bez současné povinnosti účtovat DPH na výstupu je v daném případě upraven pouze kombinací ustanovení § 72 odst. 4 ("Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu /= zákon o dani z příjmu/ uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c)") a § 13 odst. 8 písm. c) ("poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodních vzorků bez úplaty v rámci ekonomické činnosti") zákona o DPH. - - - Z uvedeného plyne, že neexistuje žádný "absolutní limit" pro celkovou hodnotu všech takových předmětů dohromady, ALE zároveň je správce daně oprávněn posuzovat, zda jsou tyto "dárky" (zákon již nepoužívá označení "reklamní předmět" ani nevyžaduje označení logem či názvem společnosti) poskytovány "v rámci ekonomické činnosti" - tedy klientům, "ze kterých" poskytovateli dárků plynou tržby z činností s DPH na výstupu či z činností od DPH osvobozených s nárokem na odpočet. Takže například na "dárky" pro zaměstnance, členy orgánů společnosti, rodinné příslušníky, ... se toto osvobození nevztahuje, na dárky pro klienty, od kterých firmě plynou tržby "osvobozené od DPH bez nároku na odpočet" také ne - zde je nutné buď uplatnit už DPH na vstupu jen poměrem (§ 75 ZDPH) nebo uplatňovat DPH na výstupu. Taktéž pokud se správci daně bude zdát celkové množství pořízených "dárků" neúměrné ke konkrétní situaci, bude na vás před ním obhajovat a dokazovat, že jste je všechny skutečně poskytli "v rámci ekonomické činnosti". - - - Co se kusové ceny týče, pak jí zákon jasně definuje jako pořizovací cenu, tedy včetně úprav (potisk, ...), balení a dopravy na sklad.

U zásob žádná Vámi zmíněná povinnost NEEXISTUJE. Pouze v případě, že by se jednalo o zboží se stanovenou dobou spotřeby či expirace (např. léky, potraviny, ...) by vznikala povinnost "prošlé" zboží vyřadit a zlikvidovat podle k tomu příslušných předpisů - ovšem v těch opět nebude nic o "dvou letech paušálně". - - - V případě, že máte na skladě zboží, o kterém víte, že je již za skladovou cenu neprodejné, můžete se jej pochopitelně KDYKOLI DLE SVÉHO UVÁŽENÍ zbavit buď prodejem za cenu nižší, za kterou se najde kupec (pak je při prodeji daňově uznatelným nákladem jeho skladová cena - ale pozor na §23, odst. 7 zákona o dani z příjmu), nebo toto zboží vyřadit likvidací (viz § 24 odst. 2, písm. zg zákona o dani z příjmu /zdůrazňuji, že likvidace při splnění těchto podmínek není "škoda" podle tohoto zákona/) kdy vystavíte tzv. likvidační protokol ("k prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace) nejlépe i s doložením externím dokladem o odvozu odpadu, uložení na skládku, ... (berňáku musíte vyvrátit případná podezření, že místo zlikvidování si ten majetek někdo vzal pro sebe a tím se obohatil nebo že jste ho prodali "načerno" a tržbu nepřiznali), pak je daňově uznatelným nákladem pro daň z příjmu opět skladová cena zlikvidovaných zásob a z hlediska DPH se nejedná o daňové plnění ani se neopravuje/neruší odpočet uplatněný při pořízení těchto zásob. - - - Při účtování o zásobách způsobem B v obou případech (prodej "pod skladovou cenou" i likvidace) o úbytku zásob přímo neúčtujete, jen to zachytíte jako úbytek ve skladové evidenci - do účetnictví se oboje dostává až při zúčtování zůstatku zásob k poslednímu dni účetního období (tím, že tento zůstatek prodané ani zlikvidované zásoby již neobsahuje).

Provize, kterou Vám účtuje "stravenková" společnost při nákupu stravenek od ní je pro Vás daňově uznatelnou (pro daň z příjmu i DPH - zajištění náhradního stravování pro zaměstnance je povinností zaměstnavatele) službou - takže zaúčtování na účet 518 (pozor koncem roku na časovou příslušnost a případné časové rozlišení u stravenek na další rok), DPH z této služby pak na účet 343.

Platí § 10 zákona o DPH. Místem plnění je místo, kde se nemovitost nachází. Bude se platit daň na Slovensku a budete ji platit vy.

Oprava: koukla jsem se na Příklady v BIUS M ještě jednou a pani kterou máte zastoupit má pravdu. Lze s vámi sjednat s formulací ve smyslu: Pracovní poměr se sjednává po dobu čerpání mateřské a rodičovské dovolené , zaměstnankyně Té a Té., nebo do návratu této zaměstnankyně z mateřské nebo rodičovské dovolené nejdéle však na už zmiňovanou dobu tří let. Pokud se tato zaměstnankyně rozhodne pořídit si další ratoles lze tuto smlouvu ještě 2x podle určených pravidel prodloužit.

Smlouva na dobu určitou, už samo o sobě označení smlovy napovídá o tom že tato doba je časově odraničena od do. Pokud neni dána časová hranice ukončení tak, jde o smlouvu na dobu neurčitou. Pokud pani neni přesně rozhodnutá ,kdy se vrátí je možnost s vámi uzavřít smlouvu na kratší dobu než 3 roky. Novela ZP stanoví že lze pracovní poměr na dobu úrčitou sjednat nejdéle na dobu až tří let a poté lze 2x prodloužit. Takže pokud pani není přesně rozhodnutá zda se vrátí po dvou nebo třech letech, lze smlouvu sjednat na 2 roky a případně poté prodloužit na potřebnou dobu, třeba si pani pořídí další ratolest a ze tří let bude třeba šest. Podobný případ byl v příkladech u mzdové kalkulačky BIUS M. Zkuste se tam kouknou Třeba tam bude více příkladů na toto téma.

Ouha koukám že jde o starý příspěvek.

Cestovní náhrady - stravné, cestovné, za opotřebení vlastního nářadí se do čisté mzdy nezapočítávájí, Srážka by se měla udělat pouze z částky snížené o tyto náhrady. Zkuste se zeptat zda Vám neporadí u sp. Bohemius, zakoupila jsem u nich mzdovou kalkulačku Bius M a ze začátku jsem s nimi také řešila něco podobného.