Hlavní stránka > Inkasní řízení (přeplatky a nedoplatky)

Inkasní řízení (přeplatky a nedoplatky)

Inkasní řízení je v ZSDP nazýváno srozumitelněji placení daní.

Dohody o přenosu daňové povinnosti nejsou právně účinné. Daňová povinnost vzniklá před smrtí fyzické osoby přechází na dědice (ti jsou dle § 40 odst. 7 ZSDP povinni podat daňové přiznání do šesti měsíců od jeho úmrtí), daňová povinnost zaniklých právnických osob přechází na jejich právní nástupce. Daňový nedoplatek jsou povinni na výzvu zaplatit také ručitelé (daň darovací, z převodu nemovitostí).

§ 59, § 61 ZSDP

Pro způsob placení daně platí, že daň lze platit v zásadě shodně jako jiné závazky:

a) v hotovosti – v pokladně, je-li zřízena, nebo osobám pověřeným správcem daně (tato forma úhrady je omezena u jednoho dlužníka do částky 500 000 Kč za všechny daně za jeden den), též výkonnému úředníkovi při výkonu exekuce;

b) na účet správce daně – každý správce daně má zřízeny účty u České národní banky, přičemž předčíslí účtu se liší podle jednotlivých daní (seznam těchto účtů je publikován ve Finančním zpravodaji);

c) kolkovými známkami – tato možnost se týká především poplatků;

d) platebními známkami – pokud tak stanoví zvláštní předpis;

e) přeplatkem na jiné dani – pokud má daňový subjekt přeplatek na účtu jiné daně, může být mezi účty proveden převod (na jeho žádost nebo z vůle správce daně).

Jako variabilní symbol se uvádí DIČ bez kódu země, konstantní symbol je 1148, resp. 1149 při platbě poštovní poukázkou. Dnem platby je den odepsání platby z bankovního účtu daňového dlužníka, u platby v hotovosti den jejího převzetí oprávněnou osobou.

Nedoplatky

§ 58 ZSDP

Vedle samotných daňových povinností existují ještě další platby nazývané souhrnně příslušenství daně . Patří sem:

penále
- penále z prodlení jako platba za pozdní úhradu daňových povinností u daní, u kterých původní den splatnosti nastal před 1. 1. 2007 (§ 63 ZSDP ve znění účinném do 31. 12. 2006),
- penále z doměrku jako sankční platba z částky daně nebo daňové ztráty vyměřené dodatečně nikoli na základě dodatečného daňového přiznání, dodatečného hlášení nebo vyúčtování, pokud lhůta pro podání řádného daňového přiznání, hlášení nebo vyúčtování uplynula po 1. 1. 2007 (§ 37b ZSDP); penále nepodléhají doměrky na dani vybírané srážkou zjištěné přezkoušením podaných vyúčtování; naopak se penalizuje daň vybíraná srážkou, kterou plátce neodvedl ve lhůtě stanovené zákonem a kterou mu správce daně předepsal k přímému placení (k předepsání daně a penalizaci může dojít i na základě daňové kontroly, kterou správce daně provede již v průběhu zdaňovacího období u plátce z důvodu nehrazení měsíčních odvodů);

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky dodatečně vyměřené daně nebo z částky dodatečně snížené daňové ztráty, tak, jak byla stanovena oproti poslední známé daňové povinnosti, ve výši

a) 20 %, je-li daň zvyšována,

b) 20 %, je-li snižován odpočet daně nebo nárok na vrácení daně, nebo

c) 5 %, je-li snižována daňová ztráta.

pokuty – sankce uložené daňovým subjektům za neplnění nepeněžitých povinností v daňovém řízení;
zvýšení daně – zvláštní druh pokuty udělovaný za pozdní podání daňového přiznání až do výše 10 % daňové povinnosti;
úroky
- úrok z odložené částky jako platba nahrazující penále při sjednaných splátkách či posečkání úhrady daňových povinností (§ 60 ZSDP);
- úrok z prodlení jako platba nahrazující „penále z prodlení“ za pozdní úhradu daňových povinností pro daně, u nichž den splatnosti nastal po 1. 1. 2007 (§ 63 ZSDP ve znění účinném od 1. 1. 2007);
náklady daňového řízení – vznikající při správě daní, které není podle zákona povinen hradit správce daně, ale daňový subjekt (např. exekuční náklady).

Nedoplatky na příslušenství daně, poplatcích a jiných platebních povinnostech do veřejných rozpočtů či fondů se nepenalizují ani neúročí.

Pořadí úhrady závazků vůči správci daně

Veškeré platby daňového dlužníka ve prospěch správce daně se použijí k úhradě jeho závazků v následujícím pořadí:

náklady řízení,

pokuty,

zvýšení daně,

nejstarší nedoplatky na dani,

běžné platby daní,

úrok,

penále.

§ 60 ZSDP

Na žádost daňového dlužníka může správce daně povolit:

posečkání daně nebo

zaplacení daně ve splátkách,

pokud by neprodlené zaplacení způsobilo dlužníkovi vážnou újmu. Povolení může být vázáno na podmínky. Dodrží-li dlužník sjednané podmínky, platí za dobu posečkání a povolení splátek úrok z odložené částky a za tuto dobu se nepočítá úrok z prodlení ani penále z prodlení. Činí-li úrok méně než 50 Kč, nepředepíše se. Proti rozhodnutí o povolení posečkání daně nebo povolení splátek není přípustné odvolání. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 400 Kč.

S účinností od 1. 1. 2007 se mění způsob sankcionování daňových subjektů za nepřiznání daně a za opožděnou úhradu daňových nedoplatků. Tento nový režim platí pro nedoplatky vzniklé po účinnosti novely ZSDP, pro „staré nedoplatky“ platí dosavadní předpisy. Úrok z prodlení se nepředepíše, nepřesáhne-li u jedné daně za zdaňovací období 200 Kč (u jednorázových daní za kalendářní rok). Penále z prodlení se nepředepisuje za stejných podmínek do částky 100 Kč. V následující tabulce je uvedeno uplatňování penále a úroku od 1. 1. 2007 :

§ 65 ZSDP

Prominutí daňového nedoplatku

Byla-li by vymáháním daňového nedoplatku vážně ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných nebo pokud by vymáhání vedlo k hospodářskému zániku daňového dlužníka a výnos z jeho likvidace by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím daňovém období, může správce daně zcela nebo zčásti daňový nedoplatek prominout (prominutí může být vázáno na podmínky, například na zaplacení neprominuté části nedoplatku). Toto rozhodnutí platí jen potud, pokud trvají podmínky, za nichž bylo vydáno – pominutí podmínek osvědčí správce daně rozhodnutím a stanoví lhůtu pro zaplacení nedoplatku. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat s odkladným účinkem. Proti rozhodnutí o prominutí daňového nedoplatku není odvolání přípustné.

Přeplatky

Částka plateb převyšující splatnou daň včetně příslušenství je daňovým přeplatkem. Přeplatek na dani, s výjimkou nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty vykázaného v řádném daňovém přiznání, se vrací pouze na žádost daňového subjektu a jen tehdy, pokud nemá splatný závazek na jiné dani, popřípadě u jiného správce daně. O převedení přeplatku se daňový dlužník vyrozumí. Lhůta pro vrácení přeplatku je 30 dnů od doručení žádosti. Nemá-li daňový dlužník ke dni podání žádosti vratitelný přeplatek, běží lhůta pro vrácení až ode dne vzniku přeplatku a pokud tento nevznikne nejdéle do 60 dnů, žádost se zamítne. Proti rozhodnutí správce daně o žádosti o vrácení přeplatku se může daňový dlužník odvolat do 15 dnů od doručení, odvolání nemá odkladný účinek.

Nárok na přeplatek zaniká do šesti let od konce roku, v němž se stal pravomocným poslední předpis dané daně. Pokud vznik přeplatku zavinil správce daně, vrátí jej bez žádosti do 15 dnů a navíc je povinen zaplatit daňovému dlužníkovi úrok z přeplatku ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, pokud splatnost přeplatku nastala po 1.1.2007 (úrok z přeplatku ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí náleží daňovému dlužníkovi, pokud splatnost přeplatku nastala před 1.1.2007). Přiznaný úrok se započítává na případnou náhradu škody náležící daňovému dlužníkovi podle z. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

^{Zdroj: METIRUM Daně}

Více výsledků na téma inkasní řízení