Daň dědická

Při výpočtu daně dědické se výsledná částka vynásobí koeficientem 0,5 – to proto, že takto v zákoně uvedená sazba daně je společná i pro daň darovací, avšak pro účely daně dědické bylo záměrem zákonodárce snížit oproti ní daňovou zátěž na polovinu. 

Daň dědická jako důsledek dědění patří v rámci platné daňové soustavy mezi daně majetkové, a to z toho důvodu, že předmětem daně dědické je nabytí majetku z pozůstalosti, který po sobě zanechal zůstavitel. 

§ 3 ZDDPN 

Zákon o majetku nabytém děděním (vždy ke dni smrti zůstavitele na základě rozhodnutí soudu) hovoří jako o předmětu daně dědické.

Osvobození od daně

§ 19, § 20 ZDDPN 

Zákonná právní úprava zná mnoho nároků na osvobození od dědické daně. Dělit je můžeme na osvobození věcná a osvobození osobní.

Základ daně

§ 4 ZDDPN 

Základem daně dědické je vždy cena majetku, který nabyl jednotlivý dědic.

Sazba daně

§ 12, § 13, § 14 ZDDPN  

Sazba daně dědické je progresivního charakteru. Znamená to, že s hodnotou, s cenou děděného majetku roste i výše daňového zatížení.

ZDDPN rozslišuje sazby daně na základě rozdělení do dědických skupin na:

• sazby daně dědické u osob zařazených do I. daňové skupiny – § 12 ZDDPN 
• sazby daně dědické u osob zařazených do II. daňové skupiny – § 13 ZDDPN 
• sazby daně dědické u osob zařazených do III. daňové skupiny – § 14 ZDDPN

Při výpočtu daně dědické se výsledná částka vynásobí koeficientem 0,5 – to proto, že takto v zákoně uvedená sazba daně je společná i pro daň darovací, avšak pro účely daně dědické bylo záměrem zákonodárce snížit oproti ní daňovou zátěž na polovinu.

^{Zdroj: MERITUM Daně}