Účtování podle IFRS: Krátkodobé investice II

Začátek serie

Diskontování (amortizovaná pořizovací cena)

Stejná situace jako předchozí příklad, s tím, že XYZ měla v úmyslu držet směnku do splatnosti (ostatní investice se přeceňují, proto se v tomto příkladě neuvádí).

Protože tato splatnost byla kratší než jeden rok a vzniklý rozdíl nebyl materiální, firma se rozhodla ušetřit si práci, a místo aby aplikovala metodu efektivní úrokové sazby, rozhodla se úrok a diskont jednoduše časově rozlišit (amortizovat lineárně).

Samozřejmě, správně je amortizaci diskontu a úrok účtovat samostatně. Ale, přestože to není nejčistší postup, je teoreticky možné zvolit jednodušší postup:

Efektivní úrok

Pokud by jednoduchým časovým rozlišeni vzniknul materiální rozdíl, firma by musela zvolit rigoróznější postup. V tomto příkladě se rozhodla aplikovat metodu efektivní úrokové sazby, ale jen na kvartální bázi.

Nejprve vypočítala implicitní úrokovou sazbu vyplývající ze splatnosti 270 dnů (=Rate(number payments, payment, present value, future value, type, estimate). Tuto tří kvartální sazbu (2.58%) pak konvertovala na kvartální sazbu (0.97%) pomocí formulí C1=(1+A1)^(1/B1)-1 (kde A1 je sazba a B1 počet období):

Pokud by byla nutná ještě větší přesnost, metoda efektivní úrokové sazby se může aplikovat na jakoukoliv periodicitu, třeba denní:

Jak vyplývá z příkladů, samotný účetní postup není zvláště složitý.

Jediné, co občas způsobí komplikace, je výběr toho správného.

Obecně se proto aplikují následující kritéria:

1. Investice je obchodovaná na trhu = přeceňuje se.

2. Investice není obchodovaná na trhu = nepřeceňuje se.

3. Investice je obchodovaná na trhu, ale firma ji bude držet do splatnosti = nepřeceňuje se.

Ano, chápu, že zjednodušuji.

Třeba, pojem technicky není „obchodován na trhu“, nýbrž „má objektivně zjistitelnou reálnou hodnotu nebo reálnou hodnotu, která je dostatečně spolehlivě zjistitelná (tak jak upravuje IFRS 13), a na transakci, událost či okolnosti se vztahuje standardy/interpretace, který ukládá firmě povinnost konkrétní položku v konkrétní situaci přeceňovat.“

Pak jsou výjimky, kdy se ( splněním určitých podmínek) pohledávky nemusí ani přeceňovat ani diskontovat, nýbrž se mohou vykazovat v nominální hodnotě.

Není ani vyloučeno, že v určitých situacích se finanční nástroj bez tržní ceny bude muset přeceňovat, zatímco ten, který tržní cenu prokazatelně má, se přeceňovat nebude.

Ale to jsou speciální situace. A pro speciální situace jsou speciální pravidla.

Proto vedle základních pravidel pro tzv. „vanilkové“ nástroje jsou další, které řeší složené nástroje, hybridní nástroje, hybridní nástroje obsahující vnořené deriváty, hybridní nástroje mající prvky pojistných smluv, pojistné smlouvy mající prvky hybridních nástrojů, pojistné smlouvy mající prvky hybridních nástrojů obsahující vnořené deriváty, atd.

Ale 90% všech případů, které musí řešit 90% všech účetních, jsou vanilkové.

Pravda, těm 10%, kteří musí účtovat o jiných příchutích, nezbývá nic jiného, než si pečlivě prostudovat vedle IAS 32 a 39 (nebo IFRS 9, nebo IAS 39 a IFRS 9 -- podle toho, který ročník se používá) a IFRS 7, také IFRS 4, 11 a 12, IAS 26 a 27, IFRS 13, možná také IFRS 2 a případně IAS 37, a další. Pak zvážit nejen vlastnosti nástrojů, ale také vazby a interakci mezi pravidly. Pak vytvořit postup, který nejen zachytí ekonomickou povahu věci, ale vůči kterému auditor nebude moci mít žádné výhrady.

A možná někdy v budoucnosti pro tyto situace napíšu speciální příspěvek. Ale dnes ne.

Skoro jsem zapomněl.

Pravidelní čtenáři blogu si jistě všimli, že jsem o investicích psal už minule.

To však byly „VELMI“ krátkodobé investice (VERY short-term investments), které se od těch běžných velmi významně liší.

Čím konkrétně?

„Velmi“ krátkodobé jsou tak krátkodobé, že není skoro žádný rozdíl mezi nimi a penězi. Ne že to něco mění na účetním postupu (všechny investice se musí buď přeceňovat nebo diskontovat). Co se mění, je že pokud má nástroj (podle IAS 7.7) splatnost (v okamžiku pořízení) kratší než 92 dnů, může se na rozvaze vykazovat jako „peněžní ekvivalent“.

Příště: pohledávky.