Práce účetního patří mezi nejstresovější. Přitom si to někteří občané nemyslí. Většinou ti, pro které slova přesnost, včasnost, preciznost a svědomitost představují abstraktní pojmy. Mezi nejstresovější povolání na světě patří ta, která neznají slovo „zmetek“.
V každé profesi se může stát, že se nám daná věc prostě nepovedla. Chyby k životu patří, z nich se člověk nejvíce naučí a na vlastních chybách nejvíce „vyrosteme“. Většinou se však jede dál. Prostě příště se tato chyba nesmí opakovat. Účetní však nemůže svoji chybu jednoduše přeskočit a začít zase s čistým stolem znovu. To zkrátka nejde.
V účetnictví musí všechno sedět na korunu, přesně tam, kde má. Chyby nebo nepřesnosti, i když nejsou často zaviněné účetním, se musí opravit. Každá oprava je přitom časově a psychicky náročnější než když se začne znovu. Vykomunikovat, vydokladovat a opravit nejasnosti, to je práce pro zkušené účetní. Když něco nesedí a nevíme proč, to jsou velmi stresové situace.
Právě nutnost opravy je však velmi dobrá do osobního života. Umět opravit svoji chybu nás posouvá dál a je to dobrá vlastnost pro mezilidské vztahy. Přeskakování vlastních chyb je sice jednodušší, ale krátkozraké.
V některých profesích stačí být úspěšný třeba na 80 % až 90 % a budeme spokojeni. V účetnictví nikoliv, zde musí být vše v souladu se zákonem na 100 %. Legislativa tlačí účetní k naprosté dokonalosti.
V mnoha činnostech je zapotřebí se zabívat přítomností a velmi důsledně plánovat budoucnost. Plány a vize však mají v účetnictví omezené místo. Účetnictví sice žije převážně přítomností, ale mnohdy je bohužel nejdůležitější firemní minulost. Bez kvalitních účetních podkladů se však žádné ekonomické firemní plánování neobejde. Budoucnost vychází totiž z minulosti.