Zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek a zdravotní pojištění

Zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek a zdravotní pojištění

  • Publikováno: 26.5.2010
  • Typ: výklady
  • Zdroj: UNES (Účetnictví neziskového sektoru) 2010/6

Ing. Antonín Daněk

Pro zajištění své činnosti sjednávají zaměstnavatelé pracovněprávní vztahy jak na celý, tak na částečný pracovní úvazek. Jedná se o zcela běžnou praxi, kdy je z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění zapotřebí například přihlašovat a odhlašovat zaměstnance v souvislosti s placením pojistného, respektovat odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu, platit pojistné z neplaceného volna apod., vždy za podmínky, že zaměstnanec - a současně tedy i zaměstnavatel - není od této povinnosti zákonem osvobozen. Dále je zapotřebí přihlížet k tomu, zda zaměstnanec současně nemá jiné zaměstnání, popřípadě nevykonává samostatnou výdělečnou činnost.

Rozsah úvazku není podstatný

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance je 13,5 % z jeho hrubé mzdy (vyměřovacího základu), tedy se začleněním všech započitatelných plnění podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“). Rozsah pracovního úvazku nehraje v tomto případě důležitou roli, rozhodující je výše zúčtovaného hrubého příjmu zaměstnance, proto zdravotní pojišťovnu ani tak nezajímá charakter zaměstnancova pracovního úvazku, jako výše příjmu v rozhodném období kalendářního měsíce.

Rozhoduje výše hrubého příjmu

Je-li zúčtovaný hrubý příjem zaměstnance (vyměřovací základ) vyšší než minimální vyměřovací základ - minimální mzda - nebo je roven částce minimální mzdy 8.000 Kč, je za této situace zajištěn odvod pojistného v souladu se zákonem. Jinak však postupuje zaměstnavatel v případě, kdy je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, což si ukážeme na příkladě:

PŘÍKLAD č. 1

Zaměstnanec pracující na zkrácený pracovní úvazek má uzavřen jeden pracovní poměr na dobu neurčitou s měsíčním hrubým příjmem 5.000 Kč, současně není osobou samostatně výdělečně činnou a nepatří do kategorie, u které není stanoven minimální vyměřovací základ.

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky: (8.000 - 5.000) x 0,135 = 405 Kč.

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 8.000 = 1.080 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu: (5.000 x 0,135) : 3 = 225 Kč.

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 225 + 405 = 630 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 1.080 - 630 = 450 Kč.

Poznámka: V případě překážek na straně organizace ve smyslu ustanovení § 207-209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přechází povinnost úhradu doplatku 405 Kč na zaměstnavatele.

Takto postupuje zaměstnavatel v případě, kdy se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu 8.000 Kč. V ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. jsou taxativně vyjmenovány osoby (zaměstnanci), na které se ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z částky 8.000 Kč nevztahuje. Především se jedná o osoby, ze které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát. V případě zaměstnávání osob uvedených v tomto ustanovení odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez nutnosti dopočtu do zákonného minima podle výše uvedeného příkladu.

Snížení minimálního vyměřovacího základu na poměrnou část

V § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb. jsou vyjmenovány situace, kdy nemusí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné z minimálního vyměřovacího základu, ačkoliv se na zaměstnavatele i zaměstnance tato povinnost vztahuje. Pokud byl zaměstnanec například zaměstnán pouze po část kalendářního měsíce, nebo pokud by byl po část měsíce nemocen, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání konkrétní skutečnosti.

PŘÍKLAD č. 2

Dne 10. srpna 2009 nastoupil do zaměstnání zaměstnanec na zkrácený úvazek (žádný další příjem nemá) a za odpracované dny mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 3.800 Kč. Na tohoto zaměstnance se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V tomto případě musí být pojistné na zdravotní pojištění odvedeno nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci srpnu, tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce:

PČ min VZ = (22 : 31) x 8000 = 5.677,42 Kč;

kde:

PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu,

22 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci srpnu,

31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci,

8.000 = výše minimální mzdy v roce 2009.

To tedy znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 5.677,42 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 767 Kč (5.677,42 x 0,135). S ohledem na zúčtovaný příjem (3.800 Kč) činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 513 Kč. Jedna třetina (171 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (342 Kč) pak zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu (viz výše). Aby zaměstnavatel dostál liteře zákona, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 1.877,42 Kč, tj. 254 Kč. Tento doplatek, tedy 254 Kč, platí podle zákona zaměstnanec, na zaměstnavatele by povinnost jeho úhrady přešla pouze za situace již výše uvedené.

Z celkové částky pojistného 767 Kč zaplatí zaměstnanec 425 Kč (171 + 254) a zaměstnavatel 342Kč.

Je zapotřebí mít na zřeteli, že tato poměrná část se vypočítává zásadně ve vazbě na kalendářních dny, pracovní dny nemají pro zdravotní pojišťovnu praktický význam.

Více zaměstnání - úhrn hrubých příjmů vyšší než minimální mzda

Má-li zaměstnanec příjmy z více zaměstnání, pak se pro účely placení pojistného dosažené příjmy sčítají.

PŘÍKLAD č. 3

Měsíční hrubá mzda zaměstnance pracujícího na zkrácený pracovní úvazek činí 5.000 Kč. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pracuje současně u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 7.000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, avšak celková výše jeho příjmů tuto částku převyšuje?

Je-li u jednoho zaměstnavatele zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, tj. v roce 2009 nejméně v částce 1.080 Kč, nemusí být v dalším pracovním poměru dodržen minimální vyměřovací základ a pojistné se odvádí ze skutečně dosaženého příjmu. Tento „vedlejší“ zaměstnavatel však musí mít k dispozici potvrzení o tom, že v jiném (hlavním) zaměstnání je za tohoto zaměstnance odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

V tomto konkrétním případě součet vyměřovacích základů pro odvod pojistného na zdravotní pojištění v úhrnu dosahuje hodnoty minimální mzdy, resp. tuto překračuje. Za tohoto stavu je tedy v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě částka 5.000 Kč, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy zaměstnance v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 7.000 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být vydokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 7.000 Kč. Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů, neboť za těchto okolností nelze u žádného zaměstnavatele vystavit potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Více zaměstnání - úhrn hrubých příjmů nižší než minimální mzda

Pokud součet všech příjmů (hrubých mezd) zaměstnance nedosáhne v příslušném kalendářním měsíci 8.000 Kč, přičemž se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného nejméně z této částky, musí být proveden (obdobně jako v příkladě č. 1) dopočet pojistného tak, aby bylo v úhrnu odvedeno pojistné v částce 1.080 Kč. Pro účely tohoto dopočtu (a doplatku) pověřuje v tomto případě zaměstnanec toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností

Posuzování hlavního a vedlejšího zdroje příjmů

Pro posouzení hlavního a vedlejšího zdroje příjmů je podstatné, které příjmy pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Buď to mohou být příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.

Hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8.000 Kč, tedy nejméně v částce 1.080 Kč. U samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo, není povinností pojištěnce platit zálohy na pojistné.

Hlavním zdrojem příjmů je samostatná výdělečná činnost

  • Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2009 minimálně ve výši 1.590 Kč.
  • Zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy.
  • Zaměstnanec potvrzuje zaměstnavateli čestným prohlášením, že platí od ledna 2009 alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ.

Osoby, za které platí pojistné stát

Zvýhodnění těchto zaměstnaných osob (jejich výčet je uveden v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů) i jejich zaměstnavatelů spočívá například v placení pojistného ze skutečné výše příjmu či v neodvádění pojistného při poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno).

Závěr

Pojištěnec, který je zaměstnán, má z titulu zaměstnání jednak vyřešen svůj pojistný vztah, jednak se nemusí starat o placení pojistného, neboť platby a veškeré úkony provádí zaměstnavatel, který je v takovém případě partnerem zdravotní pojišťovny, zaměstnanec si sám žádné pojistné platit nemůže. Pojištěnec si však musí být vědom skutečnosti, že některé údaje sděluje zaměstnavatel na základě jeho informace (například zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát). V případě změny zdravotní pojišťovny je zaměstnanec povinen sdělit svému zaměstnavateli tuto novou skutečnost v zákonné osmidenní lhůtě tak, aby zaměstnavatel mohl oznámit zdravotním pojišťovnám příslušnou změnu včetně přesměrování plateb pojistného za tohoto zaměstnance.


Komerční sdělení

Související výklady