Zaměstnání malého rozsahu z pohledu zdravotního pojištění

Zde můžete zaslat odkaz na tento dokument Vašemu známému. Odkaz bude přiložen do emailu automaticky.
*
*
*

Zaměstnání malého rozsahu z pohledu zdravotního pojištění

  • Publikováno: 4.2.2014
  • Typ: výklady
  • Zdroj: Práce a mzda 2014/2

Ing. Antonín Daněk

Právní úprava zdravotního i nemocenského pojištění klasifikuje určité situace, kdy je účast zaměstnance na příslušném pojištění přímo vázána na výši příjmu.

Hlavními kritérii pro to, aby byla fyzická osoba od 1.1.2014 považována za zaměstnance účastného na nemocenském pojištění, je výkon činnosti pro zaměstnavatele a také skutečnost, že příjmy za činnost pro zaměstnavatele se považují za příjmy ze závislé činnosti, přičemž se nepřihlíží k příjmům od daně osvobozeným.

Změnou účinnou taktéž od data 1.1.2014 je nový bod č. 22 v ustanovení § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění. Podle tohoto bodu se zaměstnancem rozumí i fyzická osoba neuvedená v předchozích 21 bodech (s výjimkou taxativně vyjmenovaných funkcionářů), pokud splňuje obecné podmínky pro zařazení mezi zaměstnance. Za zaměstnance se považuje fyzická osoba v době zaměstnání, kdy za dobu zaměstnání se považuje období:

  • od zahájení výkonu činnosti pro zaměstnavatele (od vstupu do zaměstnání),
  • do konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonávána,

pokud v souvislosti s touto činností plynou nebo by mohly plynout příjmy, které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud by podléhaly v České republice zdanění, mimo příjmů od daně osvobozených.

Účast na zdravotním pojištění a povinnost placení pojistného zaměstnavatelem vzniká tehdy, je-li osobě zúčtováno plnění (příjem ze závislé činnosti), které je předmětem daně podle § 6 zákona o daních z příjmů, nebo za situace, kdy dosažením výše příjmu vzniká z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání například u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

V následující analýze budu vycházet z podmínek účasti zaměstnance na pojištění v právních podmínkách platných po datu 1.1.2014 s přihlédnutím k rozhodné částce započitatelného příjmu 2 500 Kč. Tato hodnota se v nemocenském pojištění vztahuje k zaměstnání malého rozsahu, zatímco zdravotní pojištění takový pojem neřeší (resp. nezná) a vznik zaměstnání podmiňuje dosažením příjmu alespoň 2 500 Kč v případech dále vyjmenovaných.

Zaměstnání v nemocenském pojištění

Ještě v roce 2011 nebyla z pohledu účasti na nemocenském pojištění upravena problematika krátkodobých zaměstnání u téhož zaměstnavatele. Nicméně v letech 2012 a 2013 platilo, že zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění také, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů (tzv. krátkodobé zaměstnání), pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více těchto zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů ze všech těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci alespoň částku rozhodného příjmu, tedy 2 500 Kč.

S účinností od 1.1.2014 se právní úprava tzv. krátkodobého zaměstnání ruší. Z hlediska podmínek účasti na nemocenském pojištění rozlišujeme v podstatě tři skupiny zaměstnání, a sice:

  1. dohody o provedení práce,
  2. zaměstnání malého rozsahu,
  3. ostatní zaměstnání, neuvedená v bodech 1) a 2).

Zaměstnání malého rozsahu

U zaměstnání malého rozsahu došlo ke změně v tom smyslu, že v letech 2009-2011 byl zaměstnanec při výkonu zaměstnání malého rozsahu nemocensky pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl započitatelného příjmu alespoň 2 000 Kč. S účinností od 1.1.2012 došlo ke zvýšení této rozhodné částky na 2 500 Kč, což platí i v roce 2014.

Pokud zaměstnanec vykonává u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci více zaměstnání malého rozsahu, sčítají se příjmy ze všech těchto zaměstnání. Pokud úhrn těchto příjmů dosáhne alespoň 2 500 Kč, je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění ze všech zaměstnání malého rozsahu. Postupuje se tedy obdobně jako v případě více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele. Za zaměstnání malého rozsahu může být též považováno zaměstnání, které netrvalo a ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů. Vždy mějme na paměti, že za téhož zaměstnavatele se považuje i právní nástupce zaměstnavatele.

Podmínky účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce a zaměstnanců s povahou zaměstnání malého rozsahu jsou od 1.1.2014 identické, s jedinou výjimkou. Tato zaměstnání odlišuje hranice příjmů v kalendářním měsíci, potřebná pro vznik povinné účasti na nemocenském pojištění. Zatímco u dohody (resp. dohod) o provedení práce se musí jednat o částku příjmu převyšující 10 000 Kč, u zaměstnání malého rozsahu musí být dosaženo částky příjmu alespoň 2 500 Kč.

Za účelem předejití spekulativnímu chování zaměstnavatelů se u obou těchto zaměstnání musí při posuzování účasti na nemocenském pojištění započítávat příjmy zúčtované po skončení zaměstnání. Pokud zaměstnavatel zúčtuje zaměstnanci příjem po skončení takového zaměstnání, považuje se pro účely nemocenského pojištění tento příjem za příjem zúčtovaný do toho kalendářního měsíce, v němž doba zaměstnání skončila.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči OSSZ

U zaměstnání malého rozsahu (jakož i u dohody o provedení práce) se s účinností od 1. ledna 2014 mění lhůta pro oznámení nástupu do zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen oznámit nástup takového zaměstnance po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém zaměstnanec poprvé splnil podmínky účasti na nemocenském pojištění, a to do 20. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce (do konce roku 2013 mohl oznamovat nástup do zaměstnání až do konce následujícího měsíce). Skončení zaměstnání se oznamuje do 8 dnů po dni, v němž zaměstnání skončilo. Jestliže by lhůta pro oznámení o skončení zaměstnání uplynula dříve než lhůta pro oznámení nástupu do zaměstnání, oznamuje zaměstnavatel skončení zaměstnání až s oznámením o nástupu do zaměstnání.

Omezení nároku na dávky

Zaměstnání malého rozsahu je svým charakterem zaměstnáním doplňkovým, ze kterého i v případě příjmu 2 500 Kč nebo vyššího zaměstnanci neplyne plnohodnotné zajištění, na které mají nárok zaměstnanci účastní nemocenského pojištění v plném rozsahu. To znamená, že ze zaměstnání malého rozsahu:

  • neplyne ochranná lhůta a
  • nevzniká nárok na ošetřovné ani nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jde-li o zaměstnankyni.

Zaměstnanec má nárok na tyto dvě dávky pouze v případě, že v tom dni, od něhož byl uznán práce neschopným nebo v němž nastupuje na peněžitou pomoc v mateřství, je účasten nemocenského pojištění. Z hlediska zdravotního pojištění však mají takové osoby nárok na rozsah hrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, kdy mohou mít po dobu trvání zaměstnání malého rozsahu řešen svůj pojistný vztah zařazením v některé z kategorií, uvedených v bodě týkajícím se dohod o pracovní činnosti (viz dále).

Částka 2 500 Kč ve zdravotním pojištění

Jak jsem již výše poznamenal, téma zaměstnání malého rozsahu zdravotní pojištění nezná, neboť povinnost placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance vzniká tehdy, je-li osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, tedy v situaci, kdy je jí zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP. Výjimku představují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 1.-7. zákona o veřejném zdravotním pojištění, přičemž u taxativně vyjmenovaných skupin osob existuje přímá vazba na výši dosaženého příjmu.

V bodě 3. u osob činných na základě dohody provedení práce, kde se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, pokud příjem přesáhne 10 000 Kč.

V bodech 4.-6. v částce 2 500 Kč. Osoby zde uvedené jsou pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci v případě dosažení příjmu v částce 2 500 Kč a vyšší, kdy se jedná o tři následující skupiny:

1) Osoby zaměstnané na základě dohody o pracovní činnosti. S ohledem na výši příjmu zúčtovaného na základě dohody o pracovní činnosti je postup zaměstnavatele následující:

  1. Nedosáhne-li v kalendářním měsíci roku 2014 zúčtovaný hrubý příjem částky 2 500 Kč, nevzniká pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného. Účast na zdravotním pojištění vzniká a pojistné se platí za předpokladu, že příjem zaměstnance činí alespoň 2 500 Kč. Pokud příjem zaměstnance nezakládá účast na zdravotním pojištění, nepřihlašuje zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny. Za této situace však musí být v zájmu každého zaměstnance (pojištěnce), aby měl v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah řešen alespoň některou z těchto variant:

Na tuto skutečnost může zaměstnavatel zaměstnance případně upozornit.

  1. Je-li zaměstnanci zúčtován hrubý příjem v rozpětí 2 500 Kč až 8 499 Kč, přičemž se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného nejméně z minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu tak, aby byl v příslušném měsíci zabezpečen odvod pojistného v částce 1 148 Kč.
  2. Přesáhne-li příjem zúčtovaný zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti minimální vyměřovací základ, odvádí zaměstnavatel pojistné ve výši 13,5% ze skutečně dosaženého příjmu, pro léta 2013-2015 neplatí ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ.

V bodech B a C již zaměstnavatel standardně plní za použití kódů „P“ a „O“ oznamovací povinnost. Na rozdíl od podmínek účasti na nemocenském pojištění platí, že ve zdravotním pojištění se pro vznik zaměstnání nesčítají příjmy na základě dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč a dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč, ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.

Příklad č. 1

Dohoda o pracovní činnosti je uzavřena na období 2.1. - 31.3. s pravidelným měsíčním příjmem 1 500 Kč. V měsíci dubnu je dodatečně zúčtována odměna 1 000 Kč. Za účelem posouzení vzniku zaměstnání je zapotřebí přihlédnout k příjmu za poslední kalendářní měsíc, ve kterém byla činnost na základě této dohody vykonávána, tj. k březnu.

Úhrn příjmu za březen a dodatečně zúčtovaného příjmu dosáhne částky pro vznik zaměstnání, což znamená, že v měsíci březnu zpětně vznikne zaměstnání. Zaměstnavatel dodatečně oznámí zdravotní pojišťovně vznik a zánik zaměstnání (kód „P“ k datu 1.3. a kód „O“ k datu 31.3.) a v opravném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele za březen navýší počet zaměstnanců. Dodatečně zúčtovaná částka 1 000 Kč bude společně s částkou 1 500 Kč (zúčtovanou za výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti konané v březnu) zahrnuta do úhrnu příjmů za duben a prostřednictvím zaměstnavatele bude odvedeno pojistné z částky 2 500 Kč.

2) Členy družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou družstvem odměňováni. Postup zaměstnavatele při posuzování odměn v souvislosti s výkonem funkce v orgánu družstva si předvedeme následovně.

Příklad č. 2

Družstvo vyplácí členům představenstva měsíčně 390 Kč jako odměnu za výkon funkce. Jedná se jak o členy, kteří v družstvu pracují, tak i o pouze členy představenstva.

Pokud se jedná o členy představenstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňováni, pak platí následující: výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto se z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici. Pro placení pojistného platí v tomto případě hranice 2 500 Kč (od 1.1.2012). Příjem (odměna) nedosahující těchto hodnot nepodléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

U členů družstva, kteří v družstvu pracují, se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kdy se v tomto případě do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují i příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 odst. 1 písm. c) bodu 1 ZDP. Z hlediska výše příjmu neplatí žádné omezení, to znamená, že do vyměřovacího základu zaměstnance se k příjmu z pracovního poměru zahrne i odměna 390 Kč.

3) Dobrovolné pracovníky pečovatelské služby: Jedná se o nepočetnou skupinu, u které taktéž platí návaznost na částku 2 500 Kč.

Částka 2 500 Kč nerozhoduje

V případě příjmu na základě pracovní smlouvy nebo u odměn členů statutárních orgánů anebo u odměn za výkon funkce podle § 6 odst. 10 písm. b) ZDP podléhá povinnosti placení pojistného v podstatě jakýkoliv příjem ze závislé činnosti, zdaňovaný podle § 6 ZDP. Pokud se nejedná o zaměstnance vyjmenovaného v ustanovení § 3 odst. 8 zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem

Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění musíme vycházet ze skutečnosti, že partnerem zdravotní pojišťovny je v tomto vztahu primárně zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec. Z tohoto důvodu patří mezi důležité povinnosti tohoto hromadného plátce pojistného sdělovat zdravotním pojišťovnám skutečnosti, týkající se jeho zaměstnanců, ať už se jedná například o nástup zaměstnance do zaměstnání, ukončení zaměstnání, případně vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné.

Obzvláště oznamování skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem má velký význam, neboť pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní (byť se mnohdy jedná o nedisciplinovanost zaměstnance, který příslušnou změnu svému zaměstnavateli včas neoznámí), přichází zdravotní pojišťovna o pravidelné měsíční platby pojistného od státu. Současně však zákon ukládá zaměstnanci povinnost sdělit zdravotní pojišťovně tyto rozhodné skutečnosti v případě, že zaměstnavatel svoji zákonnou povinnost nesplnil (byť o dané skutečnosti věděl), nebo zaměstnanec příslušné údaje svému zaměstnavateli neoznámil.

Přihlášením zaměstnance sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně, od kterého data bude za tohoto svého zaměstnance platit pojistné. Pokud zaměstnavatel svoji zákonnou povinnost nedodrží a zaměstnance u zdravotní pojišťovny v osmidenní lhůtě nepřihlásí, pak jednak porušuje zákon (viz výše), jednak může zaměstnanci způsobit komplikace v tom smyslu, že u zdravotní pojišťovny je zaměstnanec za této situace evidován jako pojištěnec bez plátce pojistného.

Právní předpisy citované v rubrice Zdravotní pojištění (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak)

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004
  • ZDP - zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
  • zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění
  • zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník