(Novinky z období 15. 3. 2011 až 11. 4. 2011)
Legislativní proces je logicky v oblasti účetnictví a daní směrován k tomu, aby novely zákonů a souvisejících předpisů byly účinné k 1. lednu. Proto není překvapivé, že za zkoumané období nekomentujeme žádný text ze Sbírky zákonů. Přes výše uvedené jsme schopni Vám na titulní otázku nabídnout několik postřehů. Můžete namítnout, že se jedná o další díl nekonečného seriálu týkajícího se novely zákona o dani z přidané hodnoty, který nabyl platnosti 1. dubna 2011. Vaše připomínka je oprávněná, na druhé straně si možná stále neuvědomujeme, co vše nového se v dani z přidané hodnoty událo.
Při podrobném studiu novely zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 47/2011, částka 17/2011, autora několikrát napadlo, zda se nejedná o apríl. Bohužel tomu tak není, neboť se jedná o zákon, který musíme respektovat.
Problém této novely je v tom, že klade nesmírné administrativní nároky na daňové subjekty a o nic lépe na tom nejsou ani správci daně, kteří již v květnu budou zpracovávat daňová přiznání za zdaňovací období duben 2011.
Kolik bude vyplněno tabulek, příloh k daňovému přiznání a k nim budou přiloženy tisíce nebo desetitisíce původních daňových dokladů nebo více?
Plátce daně určitě vynaloží maximální úsilí, aby vše včas připravil a mohl nárok na vrácení DPH uplatnit. Někdy bude muset spěchat, neboť musí splnit stanovené časové testy. Dva nejdůležitější se týkají vzniku pohledávky:
Správce daně bude o sobotách a nedělích kontrolovat, zda údaje v tabulce skutečně souhlasí s prvotními podklady, protože by měl dodržet u nadměrného odpočtu zákonem stanovený termín. Nebo správce na pokyn shora zahájí řízení k odstranění pochybností podle § 89 - 90 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, jen a jen proto, že nestihne všechny údaje převést do elektronické podoby a včas zkontrolovat?
Pokud plátce dodá jinému plátci některou z položek uvedených v příloze č. 5, neodvádí nově daň z přidané hodnoty na výstupu. Musí však k daňovému přiznání přiložit zvláštní evidenci. Je požadována v předepsané struktuře a bude podávána elektronickou formou.
Nesoulad přání a reality je zřejmý z řady dalších ustanovení novely ZDPH. Největší chybou je důraz na formální stránku daňových dokladů.
Přesmyčka v daňovém identifikačním čísle znamená zákaz nároku na odpočet daně a vracíme se téměř o dvě desítky let zpět.
V některých případech se přejímají podmínky nebo pravidla, u nichž není harmonizace s předpisy EU povinná. Vlastnictví daňového dokladu „do konce“ příslušeného zdaňovacího období situaci jen komplikuje a není podle mnohých názorů povinné v rámci EU. V daňovém řízení platí obecná zásada, že daňový subjekt je povinen prokázat tvrzení uvedená k datu X - třeba k datu zpracování daňového přiznání - a takový postup je naprosto dostačující.
Představa, že se plátce DPH pan Nepoctivý dopustí drobné nepřesnosti v DIČ, nebo že jeho kolega pan Podnikavý neobdrží „včas“ daňový doklad týkající se fiktivního plnění, je naivní.
To znamená, že problémy vznikají běžným (rozumíme tím slušným) plátcům daně a správě daní při kontrolách. Efekt pro státní rozpočet bude mizivý, neboť rychle pomine první vlna časového posunu po účinnosti novely zákona.
V úvodu jsme již uvedli, že 1. duben 2011 nepřinesl aprílový žertík, ale tvrdou realitu.
V minulém čísle časopisu Účetnictví v praxi č. 4/2011 jsme na tomto místě upozornili na sedm nejdůležitějších oblastí, kterým bychom se měli věnovat při snaze uvést novelu zákona v život.
Připomeňme si je:
1) Daňové přiznání,
2) Nárok na odpočet daně - daňový doklad,
3) Nárok na odpočet daně - den D,
4) Neekonomická činnost,
5) Oprava základu daně,
6) Přechodné ustanovení a
7) Vrácení daně u Insolvence.
Ukázalo se, že výběr byl poměrně zdařilý, nahlédneme-li do aktuálních oficiálních (s číslem jednacím) nebo neoficiálních materiálů Ministerstva financí publikovaných na konci března.
Je určitě pozitivní, že Ministerstvo financí a GFŘ nabízejí na svých internetových stránkách odborné názory. Jen mohly být publikovány dříve a absence vzorových příkladů u některých z nich snižuje jejich vypovídací schopnost. Nabídka Ministerstva financí do značné míry koresponduje s odbornými články publikovanými v časopise Účetnictví v praxi. K dispozici jsou následující zpracovaná témata:
Je zřejmé, že se určitě objeví další sdělení, informace nebo pokyny.
K výše uvedeným materiálům uvádíme stručný komentář.
K dispozici jsou dva materiály, jeden je oficiální: pokyn GFŘ D-4 k evidenci DPH u tuzemského reverse charge. Druhým je informace k § 92a zákona o DPH - Výpis z evidence k režimu přenesení daňové povinnosti ze dne 17. 3. 2011. Základní postup není složitý, jen se musí plátce zorientovat v příloze č. 5 a také v povinné evidenci sledovat číselné kódy harmonizovaného popisu a číselného označování zboží uvedeného v příloze č. 5 ZDPH.
Velmi důkladná a obsáhlá je informace Změny v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně od 1. 4. 2011. Rozebrány jsou včetně vzorových příkladů § 72 až 79.
Metodicky je materiál velmi dobře zpracován, například vhodný je „nový“ pojem pro DPH „krátkodobý majetek“, u něhož se zavádí krácení, je-li použito přijaté zdanitelné plnění i pro neekonomickou činnost, a to v časovém tříletém testu.
Neméně podstatné je naznačení možných kritérií pro výpočet poměrného koeficientu: kritéria podle knihy jízd, podlahové plochy, podílu příjmů a výnosů.
Vhodné by bylo doplnění příkladů v části 3.2 k problematice § 76 a v části 4.2 k § 78a odst. 5.
Pro praxi velmi užitečná informace, která se týká oprav podle § 42 a 43 ZDPH. Nezapomeňte, že mimo jiné:
Informace obsahuje několik příkladů včetně připomenutí, že platí také pro opravy sazby daně. K tomuto příkladu č. 5.2 je uvedeno, že je povinností podat dodatečné daňové přiznání.
Poslední příklad je poučný pro neplátce DPH. Skutečně platí, uvede-li takový subjekt na daňovém dokladu daň, musí ji odvést! Na druhé straně lze tento omyl napravit prostřednictvím opravného daňového dokladu a dodatečným daňovým přiznáním.
Odpovědi na aktuální otázky související s možným nárokem na vrácení DPH, je-li dlužník v insolvenčním řízení, naleznete v této informaci jen zčásti. Jsou vysvětlena základní pravidla, ale schází jakýkoliv konkrétní příklad, zejména týkající se časových lhůt.
Obsahem této informace je zejména přehled tzv. celního režimu 42, podmínek pro osvobození od daně.
V informaci je uveden přehled variant při podávání souhrnného hlášení. Tedy nejen přes aplikaci EPO, ale také formou datové zprávy, ať už je či není opatřena elektronickým podpisem.
Ministerstvo financí aktualizovalo původní informaci ke skupinové registraci. Jedná se především o vysvětlení a zpřesnění (doplnění) zákona pro případy, kdy je se členem skupiny zahájeno insolvenční řízení.
Určitě nahlédněte do informace GFŘ k institutu ručení podle ustanovení § 109. Začínají se naplňovat chmurné obavy, že optimistická tvrzení: nezbytnou podmínkou „ručení“ je naplnění znalostního testu - a to se prý běžnému plátci nemůže stát, se nezakládají na pravdě.
Hrozivý text GFŘ s číslem jednacím 7688/11-3210010165 necháváme bez komentáře:
„... Z dikce zákona vyplývá, že z hlediska podmínek ručení dle § 109 ZDPH postačuje i zavinění nedbalostní, a to i v podobě nedbalosti nevědomé. Například tedy nedostatek znalostí nutných k výkonu funkce nebo nedostatek času pro jejich uplatnění není možno uplatnit jako omluvitelný důvod pro nevynaložení péče řádného hospodáře, tj. že vědět měl a mohl; a v případě sporu pak důkazní břemeno nese daňový subjekt.“
Jen jsme doplnili krátký příklad z praxe.
Plátce DPH pan Poctivý má problémy. Jeho účetní dlouhodobě onemocněla, a tak mu brigádnice včas nesdělila, že jeden z dodavatelů, pan Problémový, má údajně starosti finančního rázu. Nedostatek času nebo neznalost neomlouvá. Pan Poctivý, na rozdíl od státní správy, bank a jiných má vědět vše. Stává se ručitelem, když pan Problémový neodvedl daň z přidané hodnoty za zdanitelné plnění uskutečněné pro pana Poctivého?
Odpověď neuvádíme. Optimismus určitě není na místě, což potvrzuje další krok GFŘ.
Ze dne 7. 4. 2011 je k dispozici tisková zpráva: Novela zákona o DPH pomůže v boji proti daňovým únikům. Uvádí se, že ručitelem je mimo jiné ten, kdo: „.o tomto záměru vědět měl nebo vědět mohl. Postačuje přitom i nevědomá nedbalost příjemce.“
Můžeme vás ujistit, že se maximálně vynasnažíme vám pomoci v zapeklité situaci, do níž jsme se všichni dostali díky poslední rozsáhlé novele ZDPH.
Buďte však trpěliví - na některé sporné body se stále hledá správná odpověď. Každopádně se i v dalších měsících setkáte na stránkách našeho časopisu s pokračováním nekonečného seriálu „Jak na daň z přidané hodnoty“.