Odložená daň v individuální účetní závěrce

dokončení

• Publikováno: 29.3.2011
• Typ: výklady
• Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/4

Ing. Jiří Strouhal, Ph. D.

ODLOŽENÁ DAŇOVÁ POHLEDÁVKA

Odloženou daňovou pohledávku počítáme z odčitatelných přechodných rozdílů [ČÚS č. 003, bod 2.3. písm. b)]. Jedná se o rozdíly, které vyústí v částky, které jsou odčitatelné při určování základu daně budoucích období.

Nejčastější případy pro vyčíslení odložené daňové pohledávky:

• záporný rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného majetku;
• daňově neúčinná tvorba opravné položky k zásobám či dlouhodobému majetku;
• daňově neúčinná tvorba opravné položky k pohledávkám;
• daňově neúčinná tvorba rezervy;
• ztráta jako odčitatelná položka od základu daně z příjmů v následujících obdobích.

V souladu s § 59 odst. 5 VPU účtujeme o odložené daňové pohledávce pouze s ohledem na aplikaci zásady opatrnosti. Z toho plyne, že lze o této pohledávce účtovat pouze za situace, kdy předpokládáme její uplatnění v období následujícím.

Výjimkou je odložená daňová pohledávka, která vznikla díky zápornému rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného majetku. Tuto účtujeme vždy s ohledem na zásadu konsistence.

PŘÍKLAD

Výpočet odložené daňové pohledávky z nedaňové opravné položky k zásobám

Účetní jednotka MOBY má na svém skladě zásoby zboží (nábytek) v pořizovací ceně 5 mil. Kč. Vzhledem k situaci na trhu činí tržní cena zboží k rozvahovému dni 4 500 000 Kč. Z tohoto důvodu účetní jednotka rozhodla o tvorbě opravné položky ve výši 500 000 Kč. Jelikož si účetní jednotka je jista, že nábytek v příštím roce prodá, rozhodla se účtovat o odložené daňové pohledávce.
V následujícím roce skutečně nábytek prodala, a to za 4 500 000 Kč. Odložená daňová pohledávka tak byla uhrazena.
Pro potřeby výpočtu odložené daně vycházela společnost z následujících sazeb daně z příjmů platných pro běžné a následující účetní období:

Pro zjednodušení abstrahujme od DPH.

Účtování:

Dopad účtování na rozvahu v jednotlivých letech:

PŘÍKLAD

Výpočet odložené daňové pohledávky z nedaňové opravné položky k pohledávkám

Účetní jednotka ALTRUISTA eviduje pohledávku vůči společnosti VYKUK ve výši 500 000 Kč. Tuto pohledávku, která je po splatnosti delší než 6 měsíců, aktivně vymáhá. K rozvahovému dni v souladu s vnitropodnikovou směrnicí účtuje o 100% opravné položce k této pohledávce (v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je daňově účinná tvorba ve výši 20 % jmenovité hodnoty této pohledávky).
Společnost předpokládá, že bude u firmy VYKUK v následujícím účetním období zahájeno insolvenční řízení, a tak účtuje o odložené daňové pohledávce.
Insolvenční řízení bylo skutečně v následujícím období zahájeno.

Pro potřeby výpočtu odložené daně vycházela společnost z následujících sazeb daně z příjmů platných pro běžné a následující účetní období:

Účtování:

Dopad účtování na rozvahu v jednotlivých letech:

PŘÍKLAD

Výpočet odložené daňové pohledávky z nedaňové rezervy

Účetní jednotka KAZISVĚT vyrábí a prodává výrobky s dvouletou záruční lhůtou. Ze zkušenosti ví, že náklady na záruční opravy (daňově účinné) tvoří cca 5 % obratu. V této výši vytváří rezervu na záruční opravy (daňově neúčinnou). V běžném účetním období činil obrat 5 mil. Kč. Z částky vytvořené rezervy na záruční opravy byla tvořena i odložená daňová pohledávka.
V následujícím účetním období činily náklady na záruční opravy fakturované dodavatelskou firmou jako služba 130 000 Kč. Rezerva byla řádně rozpuštěna.
Pro potřeby výpočtu odložené daně vycházela společnost z následujících sazeb daně z příjmů platných pro běžné a následující účetní období:

Pro zjednodušení abstrahujme od DPH.

Účtování:

Dopad účtování na rozvahu v jednotlivých letech:

Ilustrace zveřejnění v příloze

Společnost počítá odloženou daň za použití závazkové metody, která vychází z rozvahového přístupu. Tímto rozumíme, že závazková metoda vychází z přechodných rozdílů mezi daňovou základnou aktiv a pasiv a výší aktiv a pasiv uvedených v rozvaze. Odložená daň je zaúčtována výsledkově, přičemž pro její kalkulaci se vychází ze sazby daně z příjmů, která je očekávána v následujícím zdaňovacím období.
Společnost odloženou daň počítá z rozdílů mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého majetku, daňově neúčinných opravných položek a daňově neúčinných rezerv.
Společnost v běžném účetním období účtovala o odloženém daňovém závazku z titulu kladného rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou dlouhodobého hmotného majetku, a dále účtovala o odložených daňových pohledávkách z titulu daňově neúčinných opravných položek k pohledávkám a zásobám, jakož i daňově neúčinné tvorby rezerv. Důvodem kalkulace odložených daňových pohledávek je předpoklad jejich uplatnění v příštím účetním období. Pro výpočet odložené daně společnost vycházela z očekávané sazby daně z příjmů pro rok 2012 ve výši 19 %.

ZVEŘEJNĚNÍ - INSPIRACE V IFRS PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY

Vzhledem k nepříliš konkrétně definovaným požadavkům na zveřejňování informací v příloze dle VPU se pro zveřejňování můžeme inspirovat např. ve standardu IFRS pro malé a střední podniky. Tento v odst. 29.31 a 29.32 požaduje zveřejnění následujících informací týkajících se problematiky odložené daně:

• částka odloženého daňového nákladu (výnosu) vedoucí ke vzniku a zániku přechodných rozdílů;
• částka odloženého daňového nákladu (výnosu) vztahující se ke změnám v daňové sazbě nebo k uložení nových daní;
• dopad odloženého daňového nákladu vyplývajícího ze změn v možném výsledku posouzení daňovými orgány;
• úprava odloženého daňového nákladu vyplývající ze změny daňového statutu účetní jednotky nebo jejích akcionářů;
• úhrn splatných a odložených daní vztahujících se k položkám vykázaným jako položky ostatního úplného výsledku;
• vysvětlení významných rozdílů v částkách vykázaných ve výkazu o úplném výsledku a částkách vykazovaných pro daňové orgány;
• vysvětlení změn v aplikované daňové sazbě (sazbách) ve srovnání s předchozím účetním obdobím;
• pro každý typ přechodných rozdílů a pro každý typ nevyužitých daňových ztrát a daňových úspor:
  • (i) částku odložených daňových závazků, odložených daňových pohledávek a snížení hodnoty k datu závěrky, a (ii) analýzu změny v odložených daňových závazcích, odložených daňových pohledávkách a částce snížení hodnoty v průběhu období;
  • datum zániku (pokud existuje) přechodných rozdílů, nevyužitých daňových ztrát a nevyužitých daňových úspor.

TEST NAKONEC

Otázka č. 1

Máte k dispozici následující údaje z odpisového plánu stroje:

Sazba daně z příjmů byla následující: v roce 20X1 21 %, v roce 20X2 20 %, v roce 20X3 19 %.
Jakou odloženou daň společnost zaúčtuje v roce 20X2?

1. odložený daňový závazek 5 214 Kč
2. odložený daňový závazek 5 488 Kč
3. odložený daňový závazek 9 134 Kč
4. odložený daňový závazek 9 604 Kč

Otázka č. 2

Společnost měla zisk před zdaněním ve výši 100 000 Kč. Následně vyčíslila splatnou daň ve výši 20 000 Kč. K rozvahovému dni činí účetní zůstatková cena dlouhodobého majetku 518 000 Kč a jeho daňová zůstatková cena činí 537 600 Kč. Sazba daně z příjmů v běžném období činí 20 %, v příštím období činí 19 %. Kolik činí disponibilní zisk společnosti?

1. 76 276 Kč
2. 80 000 Kč
3. 83 724 Kč
4. 83 920 Kč

Otázka č. 3

Pro účtování odložené daně platí následující pravidlo:

1. o odložené daňové pohledávce účtujeme vždy
2. o odloženém daňovém závazku účtujeme vždy
3. odložený daňový závazek vzniká z kladného rozdílu mezi daňovou a účetní zůstatkovou cenou dlouhodobého majetku
4. odložená daňová pohledávka se vyčíslí z vyúčtovaných, ale do konce účetního období nevyinkasovaných smluvních pokut

Řešení: 1c, 2c, 3b