Účetní versus daňové odpisy - hmotného majetku

• Publikováno: 29.3.2011
• Typ: výklady
• Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/4

Ing. Martin Děrgel

NEJSOU ODPISY JAKO ODPISY

Není žádným tajemstvím, že řada účetních jednotek si usnadňuje práci tím, že ztotožňují účetní odpisy s daňovými. Z toho návazně plynou čtyři nesporné výhody:

• Snížení administrativní náročnosti spojené s evidencí a aktuálním oceněním dlouhodobého majetku.
• Není zapotřebí provádět korekce výsledku hospodaření z titulu různosti odpisů v daňovém přiznání.
• Při vyřazení majetku pracujeme stále s jedinou evidenční hodnotou, a tak i zde odpadají daňové korekce.
• Firmy počítající odloženou daň z příjmů, tudíž nemusí řešit neexistující přechodné účetně daňové rozdíly.

Třebaže obecné a dosti liberální účetní postupy v řadě ohledů nebrání přejímání závazných daňových postupů, je třeba mít na paměti minimálně pět okolností, v nichž se účetní a daňové cesty nutně rozcházejí:

• Ocenění investice v některých specifických případech (při nesplnění podmínek daňové účinnosti nájemného, při vkladech do základního kapitálu, v řadě situací, kdy majetek vkládá do svého podnikání fyzická osoba).
• V některých případech není daňové odpisování narozdíl od účetního umožněno („ekonomický vlastník“ není právním vlastníkem, samostatné movité věci a soubory movitých věcí se vstupní cenou do 40 000 Kč, majetek bezúplatně převedený u finančního leasingu nebo nabytý darem s osvobozením od daně darovací).
• Metodika odpisování aneb jak odpisovat (roční odpisy nečiní rozdíl v tom, zda byl majetek pořízen 1. ledna nebo až 31. prosince, tzv. mimořádné odpisy 12 nebo 24 měsíců jsou výrazně pod dobou použitelnosti atd.).
• Pokračování v odpisování (v řadě případů daně z příjmů nectí změnu vlastníka či nové zaevidování majetku a nařizují pokračovat v již dříve započatém daňovém odpisování beze změny ocenění i účetní metodiky).
• Některé speciální metody účetního odpisování nelze ani při nejlepší vůli ztotožnit s daňovými odpisy (zejména při uplatnění tzv. předpokládané zbytkové hodnoty nebo u metody komponentního odpisování).

METODIKA ÚČETNÍCH ODPISŮ

Opotřebení odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku (dále jen „DHM“) evidovaného na účtech účtové skupiny 02 představující trvalé snižování aktuální účetní hodnoty majetku se vyjadřuje formou odpisů, a to nepřímo prostřednictvím oprávek alias účetních odpisů vykazovaných na účtech účtové skupiny 08, souvztažně s provozními náklady běžného účetního období v rámci účtové skupiny 55 (zpravidla na historicky daný účet 551). Účetní odpis představuje de facto rozpuštění nákladů na pořízení odpisovaného dlouhodobého majetku (v jeho historickém, původním ocenění, které se tímto nemění) do nákladů jednotlivých účetních období tak, aby byla zachována zásada věcné a časové souvislosti s dosaženými výnosy daného období.

Podle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), jsou účetní jednotky povinny sestavit v zásadě podle vlastního uvážení a potřeb individuální odpisový plán (resp. odpisové plány), na jehož podkladě provádějí účetní odpisování majetku v průběhu jeho používání. Což v praxi ctí zejména firmy podléhající povinnému auditu, jinak se kritérium doby použitelnosti vesměs přehlíží. Odpisový plán je vnitropodnikovou směrnicí sestávající z části věcné a metodické. Věcná část odpisového plánu navazuje na příslušné syntetické účty a analytickou evidenci a tvoří ji soupis odpisovaného majetku pro dané účetní období včetně plánovaných přírůstků a úbytků. Metodická část odpisového plánu pak stanovuje konkrétní zvolené metody účetního odpisování, roční popř. měsíční sazby odpisů anebo způsob jejich stanovení a celkovou dobu odpisování.

U majetku v podílovém spoluvlastnictví vypočítává každý spoluvlastník odpisy ze svého vlastnického podílu. Odpisy se počítají z ceny, ve které je majetek oceněn v účetnictví a odpisovaný majetek lze přirozeně odpisovat jen do výše jeho ocenění v účetnictví. Sazby odpisů si stanoví účetní jednotka sama např. z hlediska času, doby použitelnosti nebo ve vztahu k výkonům (např. u dopravních prostředků), pokud účetní předpisy nestanovují pravidelný (rovnoměrný) odpis po stanovenou dobu (u oceňovacího rozdílu k nabytému majetku).

Při odpisování zvířat spadajících do účetní kategorie „Dospělá zvířata a jejich skupiny“ (dříve základní stádo) lze postupovat tak, že odpisy se vyjádří podílem pořizovací ceny snížené o předpokládanou tržbu při brakaci (čitatel) a předpokládaného počtu let v chovu základního stáda ( jmenovatel). Tažná zvířata, dostihoví a plemenní koně se odpisují individuálně, ostatní zvířata základního stáda lze odpisovat skupinově.

Účetní odpisy musí být vypočteny a zaúčtovány do nákladů nejpozději při účetní závěrce, u větších společností je obvyklé, že jsou rozpočítány za jednotlivé měsíce a stejně tak jsou i průběžně účtovány. Měsíční účtování o odpisech má výhodu v reálnějším pohledu na výsledek hospodaření během účetního období. Postup a metody odpisování nesmí být měněny v průběhu účetního období. Pokud bude zaznamenáno značně odlišné fyzické nebo morální opotřebení oproti předpokladu, je možné zaúčtovat mimořádný odpis a adekvátně upravit dobu odpisování a metodiku výpočtu odpisů pro následující účetní období.

Ukažme si v přehledu nejčastěji se vyskytující metody účetních odpisů včetně drobných příkladů:

• Časové odpisy - jak napovídá označení, majetek bude odpisován objektivně úměrně toku času.
  • Lineární - nejjednodušší systém, kdy za každé účetní období odepíšeme rovnoměrně stejnou částku (% z původní hodnoty majetku), s výjimkou prvního a posledního účetního období, kdy na počátku úměrně zohledníme kratší dobu užívání; celkový úhrn odpisů samozřejmě nemůže přesáhnout ocenění majetku.
    • Podle doby použitelnosti - zpravidla půjde o více méně zdařilý kvalifikovaný odhad, s okrajovou výjimkou majetku, jehož použitelnost, resp. životnost je dána právními předpisy nebo rozhodnutím úřadu (např. u dočasných staveb), kdy se přímo nabízí stanovit odpisy přesně po takto danou dobu:
      • Výherní hrací automaty se tuším povolují na dobu pět let (60 měsíců), což je v praxi obvykle i doba jejich morálního zastarání, takže je důvodné je účetně odpisovat 1/60 ocenění měsíčně.
      • Dočasná stavba povolena stavebním úřadem na tři roky, bude měsíčně odpisována z 1/36 apod.
    • Podle odpisové sazby - účetní jednotka rozdělí všechen odpisovaný majetek do několika odpisových skupin (např. odkazem na přílohu č. 1 ZDP) a každé této odpisové skupině přiřadí paušálně určitou odpisovou sazbu, případně ještě závislou na pořizovací ceně apod.:
      • Například DHM z 1. odpisové skupiny bude odpisován všechen 25 měsíců, tj. 4 % měsíčně.
      • Nebo složitěji ještě dle ocenění bude např. DHM z 1. odpisové skupiny v ocenění do 100 000 Kč bude odpisován 25 měsíců, v ocenění nad 100 000 Kč již 33 měsíců (3 % měsíčně) apod.
  • Zrychlené - vyznačují se tím, že v prvních letech užívání bude do nákladů zahrnuta vyšší částka než později, i zde můžeme rozlišit několik dílčích variant.
    • Stupňovité odpisy - doba použitelnosti se rozdělí do několika úseků a pro každý úsek se stanoví jiná odpisová sazba, která bude postupně klesat:
      • Například majetek s dobou použitelnosti odhadovanou na pět let, tato doba byla rozdělena na tři úseky 1-2-2 roky, přičemž v jednotlivých úsecích budou uplatněny roční odpisové sazby 40-20-10 %, odpisování takovéhoto majetku s pořizovací cenou 100 000 Kč pak bude: v prvním roce používání (bez ohledu na dobu uvedení do užívání) odepsáno 40 000 Kč, ve druhém roce 20 000 Kč, ve třetím také 20 000 Kč, ve čtvrtém 10 000 Kč a v pátém zbývajících 10 000 Kč.
    • Stejný odpis ze zůstatkové ceny - v každém roce se odpisuje sice stejnou odpisovou sazbou ale z klesajícího základu, kterým je doposud neodepsaná zůstatková cena (ocenění snížené o oprávky):
      • Například je stanovena roční odpisová sazba 50 % a hraniční zůstatková cena 20 000 Kč, pak majetek za 100 000 Kč bude odpisován: v 1. roce 50 000 Kč, ve druhém 25 000 Kč (50 % ze základu = 100 000 - 50 000), ve třetím 12 500 Kč (50 % ze základu = 100 000 - 50 000 - 25 000), ve čtvrtém roce již poklesla zůstatková cena (12 500 Kč) pod hraničních 20 000 Kč, a proto bude v tomto roce DHM jednorázově zcela doodepsán.
      • Nebo lze stanovit roční odpisovou sazbu 50 % a zároveň i dobu použitelnosti daného majetku na pevný počet let, např. pět let, pak bychom postupovali obdobně jako v předešlém příkladu, ovšem ve čtvrtém roce bychom odepsali jen 6 250 Kč (50 % ze zůstatkové ceny 12 500 Kč) a až v posledním pátém roce doodepíšeme zbylých 6 250 Kč.
• Výkonové odpisy - v těchto případech průběžné účetní odpisování majetku vychází z určitých kvantitativních ukazatelů charakteristických pro daný majetek (jako jsou např. tunokilometry u nákladních automobilů nebo směny u výrobní linky), obdobně jako při odhadu doby použitelnosti zde narážíme na počáteční potíž s neurčitým odhadem celkového produktu, popř. pracovního času, který bude majetek schopen zastat.
  • Podle objemu výkonu - u některých výrobních zařízení lze dle parametrů udaných výrobcem poměrně přesně určit, kolik výrobků bude schopno vyrobit, pak se nabízí touto celkovou částkou podělit pořizovací cenu a získanou odpisovou jednotku poté pravidelně násobit zjištěnou produkcí za účetní období nebo za kalendářní měsíc, čímž získáme odpovídající účetní odpis, nejznámější jsou alternativy:
    • Podle množství produkce - přichází do úvahy zvláště u DHM výrobního charakteru, kde lze objektivně stanovit míru opotřebení, resp. životnost v závislosti na množství produkce:
      • Například podle údajů výrobce lze s pomocí lisu za 1 mil. vyrobit cca 100 000 tun výlisků, čímž získáme odpisovou jednotku 10 Kč na 1 tunu výlisků. Pokud bude v prvém roce vyrobeno přibližně 10 000 tun a v následujícím roce kvůli odstávce jen 1 000 tun výlisků, bude tomu odpovídat účetní výkonový odpis 100 000 Kč v prvním roce a 10 000 Kč v roce následujícím.
    • Podle vykázaného využití - často je dosti sporné vázat míru odepsanosti přímo na jednotku produkce, naopak jako vhodnější se může jevit obecnější parametr, např. ujeté kilometry, spotřebované kilowatthodiny, obrat daného provozu, zpracované vstupy, počet výrobků apod.:
      • Například nákladní vozidlo má vydržet cca 1 mil. km, jeho cena byla 400 000 Kč, odtud získáme odpisovou jednotku 0,4 Kč/km, v měsících září až prosinec automobil najel 1 000, 5 000, 4 000 a 1 000 km, čemuž budou odpovídat měsíční účetní odpisy 400, 2 000, 1 600 a 400 Kč apod.
  • Podle odpracované doby - u některého majetku je namístě předpoklad, že jeho opotřebení lze nejlépe vyjádřit a popsat pracovním vytížením, neboli odpracovanou dobou, příp. jednodušeji prac. směnami:
    • Například drtič ovoce moštárna pořídila za 100 000 Kč, přičemž výrobce udává jeho průměrnou životnost na 50 000 hodin provozu, odtud vyplývá odpisová jednotka 2 Kč/hod, v moštárně byl za účetní období drtič v provozu 2 000 hodin, účetní odpis tak bude činit 4 000 Kč.
• Specifické metody odpisování - v některých případech nevystačíme jen s časovými a výkonovými účetními odpisy, anebo se zkrátka účetní jednotka rozhodne pro originální metodiku stanovování účetních odpisů. Specifické metody lze očekávat zejména v případě sezónně využívaného majetku (typicky půjde o zemědělskou techniku), při odpisu zvířat, nebo třeba u majetku sloužícího smluvně zčásti i pro jiné firmy.

Dostáváme se k výše avizovaným dvěma speciálním metodám účetního odpisování. První je novinka od roku 2009 přinášející možnost zrovnoměrnění účetního výsledku hospodaření odpisováním z částky, která je snížena o významnou předpokládanou zbytkovou hodnotu. Touto se v souladu s § 56 odst. 3 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), rozumí účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících.

Tato účetní novinka roku 2009 přitom umožnila zohlednit metodu zbytkové hodnoty i v případě DHM uvedeného do užívání před rokem 2009. Účetní odpis se ale samozřejmě provádí pouze z kladných hodnot, takže pokud při přechodu na tuto metodiku převyšovala předpokládaná zbytková hodnota aktuální zůstatkovou cenu majetku, neprovádí se samozřejmě změny odpisů minulých let, ale prostě se již v odpisování nepokračuje.

Protože reálné podmínky na trhu se v čase mění, může v průběhu odpisování dojít k významné změně předpokládané prodejní ceny, resp. předpokládané zbytkové hodnoty. Což se zpravidla odhalí v rámci inventarizace. V návaznosti na tato zjištění účetní jednotka upraví odpisový plán, pochopitelně s účinkem pouze do budoucích účetních období, dosavadní výši účetních odpisů již nebude zpětně nijak měnit.

Je také vhodné zdůraznit, že uplatnění předpokládané zbytkové hodnoty je právem účetní jednotky, a nikoli její povinností. Pokud si tedy nechce komplikovat účetní administrativu, pak může standardně počítat účetní odpisy z celkového účetního ocenění DHM, tedy jakoby s nulovou předpokládanou zbytkovou hodnotou.

Druhou avizovanou účetní specialitou je tzv. komponentní odpisování (§ 56a VPU), které je dobrovolné a s ohledem na jeho značnou administrativní náročnost a také pro absolutní daňovou neúčinnost zřejmě zůstane jen vesměs teoretickou možností. Smysl spočívá v tom, že někdy objektivně dochází k významně rychlejšímu opotřebení určité součásti DHM oproti zbývající části, čehož si všimly i účetní předpisy a umožňují danou složku majetku adekvátně rychleji odpisovat. Zatímco v mezinárodních účetních standardech jde již o dlouhodobě zavedenou praxi, do českých účetních předpisů se tato možnost dostala až od roku 2010.

Zatímco standardní účetní odpisování DHM probíhá v principu tak, že celková pořizovací cena dané investice je v souladu s odpisovým plánem postupně nepřímo snižována účetními odpisy, čímž klesá celková účetní hodnota (zůstatková cena) předmětného majetku. Oprava vyžité součástky přitom představuje běžný provozní náklad, ledaže by se jednalo o technické zhodnocení zvyšující ocenění celého odpisovaného majetku.

Komponentní odpisování se liší v tom, že čistě pro účely účetního odpisování se z DHM vyčlení jedna (nebo více) samostatně odpisovaných částí - „komponent“ - s významně odlišnou (zpravidla kratší) dobou použitelnosti a také s významnou cenou - které se odpisují odděleně kratší ( jinou) dobu než zbývající část DHM.

Až bude životnost komponenty u konce a dojde k její výměně, tak stávající komponenta sníží ocenění DHM a nová (vyměněná) komponenta toto ocenění zase zvýší (spolu s náklady na výměnu). Následně bude opět samostatně (odděleně po kratší čas) odpisována nová komponenta DHM z jejího nového ocenění. Nebude se tedy jednat o opravu DHM, ale o investiční záležitost. Souvisejícím důsledkem komponentního odpisování je, že odpadá potřeba tvorby rezervy na opravy komponenty, protože zdroje krytí by měly zajistit její účetní odpisy.

Jak bylo již předesláno, pro daňové účely se tato složitá účetní metoda vůbec neakceptuje. Pokud tedy poplatník použije v účetnictví komponentní odpisování, bude při zjišťování základu daně z příjmů postupovat tak, jako kdyby tuto metodu nevyužil, tj. výsledek hospodaření upraví o veškeré vlivy vzniklé jejím použitím.

To mimo jiné znamená, že předmětný hmotný majetek bude odpisovat jako celek daňovými metodami. Dále výměna komponenty charakteru opravy, která bude v účetnictví znamenat snížení hodnoty majetku o výši ocenění vyřazované komponenty a zvýšení o výši ocenění nově zařazené komponenty, bude v základu daně z příjmů představovat jednorázový daňový náklad a zároveň na tuto opravu je možné vytvářet zákonnou rezervu.

Výměna komponenty charakteru technického zhodnocení, která bude v účetnictví znamenat snížení hodnoty majetku o výši ocenění vyřazované komponenty a zvýšení o výši ocenění nově zařazené komponenty, bude v základu daně uplatňována postupně prostřednictvím daňových odpisů ze zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny. Metoda komponentního odpisování majetku mimo jiné zavedla i nový termín „kontrola výskytu závad“. V podstatě se jedná o významné služby. Účetní jednotka na základě svého rozhodnutí určí „kontrolu výskytu závad“ jako samostatnou účetně odpisovanou komponentu. Z hlediska daně z příjmů se však nebude jednat o odpisovaný hmotný majetek, ale o daňově uznatelný náklad, jehož hodnotu poplatník uplatní v základu daně.

Na internetových stránkách České daňové správy byl aktuálně 18. 2. 2011 zveřejněn pokyn Generálního finančního ředitelství GFŘ-D-2 k vyjasnění pochybností a sjednocení postupu výpočtu a vyplnění přiznání k DPPO za „rok 2010“, u poplatníků odpisujících majetek metodou komponentního odpisování.

• Připomíná, že § 23 odst. 2 písm. a) ZDP (poprvé pro zdaňovací období započaté v roce 2010) stanovuje, že pro zjištění základu daně u poplatníků odpisujících majetek účetní metodou komponentního odpisování, se vychází z výsledku hospodaření bez vlivu této účetní metody odpisování.
• Rozdíl účetních a daňových odpisů bude standardně vykázán na řádcích č. 50 a č. 150 přiznání k dani z příjmů právnických osob.
• Ostatní daňové (náklady), které v souvislosti s komponentním odpisováním nejsou účetním nákladem (tj. nejsou v ř. 10 přiznání), se uvedou na ř. 160 přiznání. Naopak, když např. při výměně komponenty vznikne účetní náklad (např. zůstatková cena), který není daňově účinný, vyloučí se na ř. 40 přiznání.
• Při prodeji komponenty nebo při aktivaci zásob z vyřazených komponent v průběhu doby odpisování majetku jako celku bude zahrnut celý výnos do účetních výnosů a přes ř. 10 přiznání i do základu daně.

METODIKA DAŇOVÝCH ODPISŮ

V souladu s § 23 odst. 2 a 10 ZDP se pro zjištění základu daně vychází z účetního výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), resp. z účetnictví vedeného podle českých účetních předpisů, pokud zvláštní předpis nebo ZDP nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem. Právě odpisování DHM, resp. hmotného majetku je přitom oblastí, kde ZDP hodně „stanoví jinak“, takže tento speciální daňový postup má přednost před účetním.

Možná je vhodné začít tím, proč se vlastně musíme trápit s daňovými odpisy. Hlavní důvod najdeme v § 25 odst. 1 písm. a) ZDP, podle kterého daňovým výdajem (nákladem) nejsou výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součást jejich ocenění. Takže, když si podnikatel koupí pro svou výrobní firmu soustruh za 400 000 Kč, čímž překročí limit 40 000 Kč nastavený pro movitý hmotný majetek, nemůže si kupní, resp. pořizovací cenu zahrnout přímo do daňových výdajů.

Důležité je zde slovíčko - přímo - protože zmíněné nepříjemné daňové ustanovení jedním dechem dodává - s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 ZDP. A zde, na čestném prvním místě pod písmenem a) najdeme velevýznamnou výjimku, podle níž se naopak za daňový výdaj (náklad) považují odpisy hmotného majetku.

Proto se náš pracovitý podnikatel nemusí bát, že by vynaložených 400 000 Kč nemohl daňově uplatnit. Bude je moci zahrnout do daňových výdajů (nákladů) jako tzv. daňové odpisy hmotného majetku. Aby si pod tímto pojmem každý nevykládal něco jiného, stanoví je jednoznačně pravidla uvedená v § 26 až 32 ZDP.

Odpisováním se pro účely ZDP rozumí zahrnování odpisů z hmotného majetku (dále jen „HM“) evidovaného u poplatníka, který se vztahuje k zajištění zdanitelného příjmu, do výdajů (nákladů) k zajištění tohoto příjmu. Odpisování lze přitom zahájit po uvedení pořizované věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (viz § 26 odst. 5 ZDP). Při odpisování majetku, který je pouze zčásti používán k zajištění zdanitelného příjmu, se do daňových výdajů zahrnuje pouze tomu odpovídající poměrná část odpisů.

Podstatnější odlišností od účetního odpisování ovšem je, že daňové odpisy HM se závazně stanovují podle § 30, 30a, 30b, 31 nebo § 32 ZDP, přičemž na rozdíl od účetních odpisů si nelze příliš vybírat.

Odpisy vyjadřují jistou kvantifikaci opotřebení (dlouhodobého) hmotného majetku, přičemž zatímco účetní odpisy by měly odpovídat reálné době použitelnosti majetku, daňové jsou pouze politickým rozhodnutím.

ZDP rozlišuje několik metod daňového odpisování hmotného majetku:

1) Dobrovolně volitelné způsoby odpisování, z nichž si může poplatník vybrat:

a) Rovnoměrné odpisování:

• Doba odpisování se stanoví podle zařazení hmotného majetku do jedné z šesti odpisových skupin (vymezených přílohou č. 1 ZDP), a to od minimálních tří let (pro 1. skupinu) do maximálních 50 let.
• Všechny roční odpisy budou stejné, vyjma prvního roku, kdy je odpis zhruba na poloviční výši.
• Za určitých podmínek může být odpis v 1. roce zvýšen o 10, 15 nebo 20 % vstupní ceny.
• Poplatník může dobrovolně uplatňovat i nižší roční odpisy, případně odpisování přerušit.

Roční odpis za zdaňovací období při rovnoměrné metodě vychází ze (zvýšené) vstupní ceny HM:

• v prvním roce odpisování: = vstupní cena x ROS 1 : 100,
• v druhém a dalších letech odpisování: = vstupní cena x ROS 2 : 100,
• v roce zvýšení vstupní ceny (po TZ) a všech dalších: = zvýšená vstupní cena x ROS 3 : 100.

b) Zrychlené odpisování:

• Doba odpisování se stanoví opět podle zařazení hmotného majetku do jedné z šesti odpisových skupin, je tedy stejná jako u rovnoměrné metody, od minimálních tří let do maximálních 50 let.
• Roční odpisy po celou dobu odpisování postupně klesají, výjimkou je zase první rok, kdy se odpis pohybuje mezi 75 % a 50 % nejvyššího odpisu, který je hned vzápětí, v druhém roce odpisování.
• Za určitých podmínek může být opět odpis v 1. roce zvýšen o 10, 15 nebo 20 % vstupní ceny.
• Poplatník nemůže dobrovolně uplatňovat nižší roční odpisy, může ale odpisování přerušit.

Roční odpis za zdaňovací období při zrychlené metodě vychází ze vstupní ceny jen v prvním roce, dále se pak již počítá ze zůstatkové ceny (vstupní cena - odpisy), případně ze zvýšené zůstatkové ceny (po TZ):

• v prvním roce odpisování = vstupní cena: K 1,
• v druhém a dalších letech = 2 x zůstatková cena : (K 2 - kolik let již bylo odpisováno),
• v roce zvýšení zůstatkové ceny (tedy po dokončení TZ) = 2 x zvýšená zůstatková cena : K 3,
• v druhém a dalších letech po zvýšení zůstatkové ceny = 2 x zůstatková cena : (K 3 - kolik let již bylo odpisováno ze zvýšené zůstatkové ceny).

c) Mimořádné odpisování:

• Je omezeno pouze na nový HM v odpisové skupině 1 nebo 2 pořízený od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010.
• Doba odpisování (od měsíce následujícího po pořízení) je pro HM v 1. odpisové skupině 12 měsíců (měsíčně 1/12 vstupní ceny), pro HM ve 2. skupině 24 měsíců (prvních 12 měsíců ve výši 1/12 ze 60 % vstupní ceny měsíčně, po zbývajících 12 měsíců pak 1/12 ze zbylých 40 % vstupní ceny).
• Poplatník nemůže dobrovolně uplatňovat nižší měsíční odpisy, ani nemůže odpisování přerušit.
• TZ nezvýší vstupní ani zůstatkovou cenu mimořádně odpisovaného HM, ale bude se jednat o samostatně odpisovaný HM rovnoměrnou nebo zrychlenou metodou.

2) Pro některé případy jsou stanoveny povinné způsoby odpisování (poplatník tedy nemá na výběr):

• a) Technologická část fotovoltaických elektráren:
  • Od zdaňovacího období započatého v roce 2011 platí speciální zpřísněný jednotný režim daňového odpisování technologické části HM využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření.
  • Odpisy jsou stanoveny jako měsíční rovnoměrné po 240 měsíců, tj. 20 let bez možnosti přerušení.
  • Týká se to i fotoelektráren uvedených do užívání před rokem 2011, přičemž přechod na novou metodiku odpisování stanoví přechodné ustanovení novely ZDP (čl. II zákona č. 346/2010 Sb.).
  • Případné technické zhodnocení zvýší vstupní cenu, přičemž se zhodnocený HM bude odpisovat z nového ocenění po zbývající dobu z původních 240 měsíců, ovšem minimálně 120 měsíců.
• b) Pokračování v odpisování započatém původním vlastníkem:
  • Je stanoveno pro určité způsoby nabytí hmotného majetku, kdy nejde o koupi nebo darování.
  • Například u nepeněžitých vkladů, u zděděného majetku, u vkladů tichého společníka, u majetku dříve tzv. vyřazeného z firmy fyzické osoby a nyní do ní opět vloženého nebo u jeho manželky atd.
  • Nový, resp. staronový vlastník musí pokračovat v odpisování započatém jeho předchůdcem, nesmí tedy měnit vstupní cenu majetku ani způsob odpisování (odpisuje tak, jako by ke změně nedošlo).

• c) Časové odpisování:
  • Týká se otvírek nových lomů, pískoven, hlinišť a technické rekultivace (nejsou-li součástí ocenění jiného HM), dočasných staveb a důlních děl, a dalšího HM, jehož životnost nebo doba trvání je stanovena obecně závazným předpisem nebo orgánem na základě zmocnění ve zvláštním zákoně.
  • Roční odpis se zde stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby trvání.
• d) Výkonové odpisování:
  • Je stanoveno speciálně pro matrice, zápustky, formy, modely a šablony.
  • Roční odpis se stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výlisků.
• e) Technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce:
  • Roční odpis se stanoví ve výši jedné patnáctiny vstupní ceny.