Dlouhodobý majetek podle IFRS - praktikum

Leasing u nájemce podle IAS 17 (2. část)

Publikováno: 1.3.2011
Typ: výklady
Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/3

doc. Ing. Lenka Krupová, Ph. D., katedra finančního účetnictví a auditingu, VŠE Praha

V tomto příspěvku pokračujeme v našem seriálu, který se týká příkladů a případových studií na aplikaci IFRS v praxi. V minulém díle, uveřejněném v časopisu Účetnictví v praxi č. 1/2011 na s. 33, jsme zahájili téma leasingy podle IAS 17 Leasingy a zabývali jsme se klasifikací leasingu na operativní a finanční. Nyní pokračujeme problematikou zařazení finančního leasingu do rozvahy nájemce a následným účtováním v průběhu doby leasingu a po jejím skončení. V příkladové části byl opět zčásti využit výukový materiál, který vytvořilo oddělení vzdělávání IFRSF (tentokrát asi z poloviny), další příklady byly vytvořeny autorkou tohoto příspěvku.

REKAPITULACE POŽADAVKŮ IAS 17 NA ZAŘAZENÍ PŘEDMĚTU FINANČNÍHO LEASINGU DO ROZVAHY NÁJEMCE

Nájemce vykáže aktivum, které je předmětem finančního leasingu, ve své rozvaze proti závazku z finančního leasingu. Toto aktivum se dále bude řídit příslušnými standardy -- nejčastěji IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení (případně IAS 38 Nehmotná aktiva) a IAS 36 Snížení hodnoty aktiv.

IAS 17 stanoví, že při zařazení aktiva pod leasingem do rozvahy bude toto aktivum oceněno nižší z částek:

fair value (tržní hodnoty - ceny za hotové) tohoto aktiva a
současné hodnoty minimálních leasingových plateb.

Minimální leasingové platby (splátky) jsou uvedeny nebo vyplývají ze splátkového kalendáře, který je součástí leasingových smluv (problematika byla detailně vysvětlena v časopisu Účetnictví v praxi č. 1/2011). Otvírá se ovšem otázka, jakou úrokovou míru použít k diskontování těchto leasingových plateb pro výpočet jejich současné hodnoty, případně pomocí jaké úrokové míry zpracovat tabulku pro umořování závazku z leasingu. IAS 17 k řešení tohoto problému zavádí pojem implicitní úroková míra (implicit rate) a inkrementální (mezní, přírůstková) úroková míra (incremental rate). Oba pojmy jsou přímo v IAS 17 definovány. Pokud aplikujeme uvedené definice na případ nájemce, lze zhruba říci, že implicitní úroková míra je diskontní míra, při které se na počátku leasingu současná hodnota minimálních leasingových plateb rovná fair value pronajatého aktiva.

Jak uvidíme v příkladové části tohoto příspěvku, úrokovou míru lze v případě konkrétního leasingu dopočítat buď pomocí finanční kalkulačky, nebo pomocí tabulkového kalkulátoru. Snaha o výpočet úrokové míry je většinou prvním krokem při zpracování leasingové smlouvy podle požadavků IAS 17. Mnohdy však dojde k tomu, že vypočtená úroková míra neodpovídá tržním podmínkám. Většinou se totiž v praxi postupuje tak, že se nejprve provede pokus dosadit za fair value přímo cenu aktiva uvedenou ve smlouvě a pomocí této částky dopočíst úrokovou míru. V současné době však leasingové společnosti s cílem získat zákazníka mnohdy neuvádějí do smlouvy skutečnou fair value předmětu leasingu (na trhu se lze setkat s oběma variantami - jak s nadhodnocenou, tak s podhodnocenou částkou). Dopočtená úroková míra pak vyjde buď příliš nízká (například při tzv. nulovém navýšení vyjde přímo nulová), nebo neúměrně vysoká ( jedná se například prakticky o veškeré nabídky osobních automobilů v televizních reklamách, kde je uvedena velmi atraktivní cena pro zákazníka, avšak s poznámkou, že tato cena platí pouze při využití konkrétní formy leasingového financování). V tom případě je nutno odhadnout skutečnou fair value aktiva (cenu za hotové) a vypočítat současnou hodnotu minimálních leasingových plateb pomocí tzv. inkrementální úrokové míry.

Inkrementální úroková míra je tržní úroková míra, kterou je úročen podobný leasing, anebo, nelze-li úročení podobného leasingu zjistit, míra, kterou by byl úročen úvěr, který by společnost za běžných tržních podmínek získala (od nespřízněné strany) na pořízení příslušného aktiva v okamžiku zahájení leasingu.

Inkrementální úroková míra tedy popisuje alternativní situaci, kdyby skutečně společnost požádala svoji banku o (účelový) úvěr, který by měl stejné či podobné podmínky jako leasingová smlouva (tj. harmonogram plateb, dobu a podobně). Ze zkušenosti autorky vyplývá, že tato míra obvykle kopíruje některou z referenčních úrokových sazeb (v ČR například PRIBOR, v eurozóně například EURIBOR), která je navýšena o rizikovou přirážku odrážející úvěrové riziko konkrétního nájemce. V případě různých podniků se proto inkrementální míry mohou výrazně lišit - odrážejí totiž takové faktory jako je likvidita, úvěrové zatížení, úvěrová minulost, úvěrové hodnocení (rating) a další faktory.

Zrekapitulujme tedy, jak prakticky postupovat při určování částky, ve které bude předmět leasingu uveden v rozvaze:

Nejprve se zamyslíme nad tím, zda částka uvedená ve smlouvě jako cena předmětu leasingu může být opravdu jeho fair value a provedeme výpočet úrokové míry. Pokud vypočtená míra bude zdůvodnitelná, je cena uvedená ve smlouvě pravděpodobně skutečně fair value aktiva a dopočtená úroková míra je implicitní úrokovou mírou leasingu. V tomto případě zařadíme na počátku leasingu předmět leasingu a závazek z leasingu do rozvahy v ceně uvedené ve smlouvě.
Pokud je cena uvedená ve smlouvě „podezřelá“ (důkazem čehož je skutečnost, že dopočtená úroková míra je buď příliš nízká, nebo vysoká), odhadneme inkrementální úrokovou míru a pomocí ní vypočteme současnou hodnotu minimálních leasingových plateb.
Pokusíme se zjistit nebo odhadnout fair value předmětu leasingu (cenu za hotové). Pokud je tato odhadnutá částka vyšší než současná hodnota minimálních leasingových plateb, zařadíme do rozvahy nájemce jako aktivum a závazek současnou hodnotu leasingových plateb a vytvoříme tabulku pro umořování závazku z leasingu pomocí inkrementální úrokové míry. Pokud je fair value předmětu leasingu nižší než současná hodnota plateb, je nutno dopočítat implicitní úrokovou míru, zařadit předmět leasingu do rozvahy proti závazku z leasingu ve fair value a zpracovat tabulku pro umořování závazku z leasingu pomocí dopočtené implicitní úrokové míry¹.

V této chvíli již je jasné, jak ocenit aktivum pod finančním leasingem v rozvaze. Zopakujme, že k ocenění aktiva se použije nižší z částek (a) fair value aktiva (nikoli tedy nutně z ceny uvedené ve smlouvě, protože nemusí jít o fair value) a (b) současné hodnoty minimálních leasingových plateb diskontovaných příslušnou úrokovou mírou. Pokud by se v souvislosti se vznikem leasingu vyskytly u nájemce nějaké přímé náklady (například právní poradenství, poplatek za uzavření leasingové smlouvy), jsou tyto náklady součástí ocenění aktiva v rozvaze.

Již v minulém dílu našeho seriálu bylo uvedeno, že pokud je součástí leasingové smlouvy tzv. podmíněné nájemné (zvýšení nebo snížení leasingových plateb nebo mimořádná platba placená za určitých podmínek vzniklých až v průběhu leasingu), účtuje se do nákladů nebo výnosů až v okamžiku, kdy vznikne. Na počátku leasingu se s ním tedy nepracuje.

Proti aktivu z leasingu vznikne na počátku leasingu ve stejné výši závazek z leasingu. Aktivum se bude dále řídit příslušnými standardy (typicky bude odpisováno a testováno na snížení hodnoty) a závazek bude snižován postupně s pokračující úhradou leasingových plateb. Každá leasingová platba se rozpadne na dvě komponenty - komponentu snižující závazek a komponentu představující úrokový náklad.

K datu sestavení účetních výkazů bude nájemce v rozvaze vykazovat netto hodnotu aktiva² pod finančním leasingem a zůstatek leasingového závazku, který bude podle IAS 1 Prezentace účetní závěrky rozčleněn na krátkodobou a dlouhodobou část. Ve výsledovce se objeví úrokové náklady a odpisy, popřípadě podmíněné nájemné a náklady, které nájemce refunduje pronajímateli (například pojistné).

PŘÍKLAD

Prvotní vykázání finančního leasingu u nájemce (příklad 1)

Dne 1. ledna 20X1 vstoupila účetní jednotka v pozici nájemce do pětiletého nezrušitelného leasingu stroje, jehož ekonomická životnost je deset let a který má nulovou cenu při vyřazení.
K počátku leasingu dne 1. ledna 20X1 je fair value (cena za hotové) stroje 100 000.
Dne 31. prosince každého roku v prvních čtyřech letech doby leasingu musí nájemce zaplatit pronajimateli částku 23 000. Na konci doby leasingu se převádí vlastnictví stroje na nájemce. Vlastnictví se převádí v okamžiku zaplacení poslední leasingové platby v částce 23 539.
Implicitní úroková míra leasingu je 5 % ročně. Tato míra je zároveň v podstatě shodná s inkrementální úrokovou mírou nájemce.

Dne 1. ledna 20X1 vykáže nájemce stroj (jako položku pozemků, budov a zařízení) a zároveň závazek z finančního leasingu v částce 100 000 (což je fair value pronajatého stroje na počátku leasingu, která je shodná se současnou hodnotou leasingových plateb). Nájemce tedy provede tento účetní zápis:

PŘÍKLAD

Dodatečné náklady související s leasingem (příklad 2)

Zadání je shodné s příkladem 1. V tomto případě však nájemce zaplatil navíc hotově částku 1 000 za právní poradenství v souvislosti se smlouvou o leasingu stroje.

Právní poplatky jsou dodatečné náklady, které přímo souvisejí se vznikem leasingu. Jsou součástí pořizovací ceny pronajatého aktiva a účtuje se o nich takto:

PŘÍKLAD

Podmíněné nájemné (příklad 3)

Zadání je shodné s příkladem 1. V tomto případě je však leasingová smlouva koncipována tak, že pokud se k datu 31. prosince 20X1 bude nový stejný stroj prodávat na trhu za cenu, která bude vyšší než 100 000, zaplatí nájemce k řádným leasingovým platbám navíc ještě částku 1 000. Počátek leasingu je 1. ledna 20X1.
Tržní cena nového stejného stroje k 31. prosinci 20X1 byla 103 000, nájemce proto musel zaplatit pronajímateli sjednanou částku 1 000.

Zde se jedná o problematiku tzv. podmíněného nájemného, které se účtuje do nákladů v okamžiku, kdy vznikne. Ocenění aktiva ani závazku z leasingu se v důsledku podmíněného nájemného nemění.
V okamžiku platby podmíněného nájemného (předpokládejme 31. prosince) by nájemce zaúčtoval:

PŘÍKLAD

Následné účtování leasingu (příklad 4)

Zadání je shodné s příkladem 1. Na počátku leasingu vykázala účetní jednotka aktivum (stroj) a závazek (z finančního leasingu) v částce 100 000.

K tomu, abychom rozdělili leasingové platby mezi úrok (finanční náklad) a snížení závazku, musí být vypočtena úroková míra související s tímto leasingem.

Úroková míra se vypočte pomocí tabulkového kalkulátoru takto:

Nejprve vypíšeme do tabulkového kalkulátoru textové řetězce a konstanty (platby na konci jednotlivých let a závazek k 1. lednu roku 20X1 v částce 100 000).
Řádek 4 definujeme pomocí vzorců takto: úrok je závazek k 1. lednu (B4) krát úroková míra $C$1, snížení závazku (E4) je platba (D4) mínus úrok (C4).
Závazek na počátku roku 20X2 (B5) definujeme jako závazek na počátku roku 20X1 (B4) minus snížení závazku v roce 20X1 (E4).
Zkopírujeme vzorec z buňky B5 dolů, spojitě až do buňky B9.
Zkopírujeme vzorec pro úrok z buňky C4 spojitě až do buňky C8.
Zkopírujeme vzorec pro snížení závazku z buňky E4 spojitě až do buňky E8.
Formát buňky C1 nastavíme na procentní tvar (například na celá procenta jako v našem případě), ostatní buňky tabulky nastavíme na celá čísla.

Pro lepší názornost uvedeme vzorce v jednotlivých buňkách:

Vytvořená tabulka by v této fázi měla mít tento tvar:

Nyní potřebujeme najít úrokovou míru. Jedná se o míru, po jejímž nalezení bude hodnota závazku na počátku roku 20X6 (B9) rovna nule. To lze provést dvěma způsoby: buď metodou „pokus - omyl“, která spočívá v tom, že budeme tak dlouho měnit hodnotu buňky C1, až dojdeme v buňce B9 k nulovému výsledku (což je poněkud neefektivní), nebo pomocí funkce Hledání řešení, která je v tabulkovém kalkulátoru Excel v nabídce Data - Analýza hypotéz - Hledání řešení. Po spuštění funkce se objeví tabulka, kterou vyplníme takto: -->

Funkce Hledání řešení nalezne úrokovou míru ve výši 5 % ročně a zároveň se tabulka přepočte na nový (a zároveň konečný) tvar:

Úrokovou míru 5 % lze považovat za implicitní úrokovou míru, protože odpovídá tržním podmínkám. Proto i částku 100 000 uvedenou v leasingové smlouvě lze pokládat za fair value předmětu leasingu.
Sestavení tabulky, podle které je rozdělována leasingová platba na úrok a snížení závazku, je nezbytným krokem, bez kterého nelze podle IFRS leasing vykázat. Následně se předmět leasingu odpisuje (po dobu jeho ekonomické životnosti) a o závazku se účtuje podle vytvořené tabulky. V roce 20X1 by tedy účetní jednotka provedla tyto účetní zápisy:

(1) Vykázání leasingu na jeho počátku dne 1. ledna 20X1

(2) Odpisy stroje v průběhu roku 20X1 (předpokládáme lineární metodu - životnost deset let)

(3) Platba leasingové splátky dne 31. prosince 20X1

Závazek z leasingu k 31. prosinci 20X1 v částce 82 000 se v rozvaze rozdělí na krátkodobou (18 900) a dlouhodobou (63 100) část.

PŘÍKLAD

Neadekvátně nízká úroková míra (příklad 5)

Dne 1. ledna 20X1 vstoupila účetní jednotka v pozici nájemce do pětiletého nezrušitelného leasingu automobilu, jehož ekonomická životnost je šest let a který má nulovou cenu při vyřazení.
Cena automobilu uvedená ve smlouvě je 400 000. Nájemce zaplatí okamžitě při vzniku leasingu (1. ledna 20X1) částku 100 000 a dále bude platit dne 31. prosince každého roku částku 60 000. Na konci doby leasingu se převádí vlastnictví stroje na nájemce.

V tomto případě se jedná o finanční leasing, protože je na konci leasingu převedeno vlastnictví na nájemce. Prvním krokem řešení je nalezení úrokové míry nájemce. Sestavíme proto pomocí vzorců umořovací tabulku pro závazek z leasingu:

Již v tomto kroku vidíme, že úroková míra tohoto leasingu je nulová. Pronajímatel deklaruje tzv. nulové navýšení. Toto tvrzení pronajímatele je však v rozporu s tržními podmínkami, protože by znamenalo, že pronajímatel poskytl nájemci bezúročný úvěr. Cena uvedená ve smlouvě proto pravděpodobně není fair value předmětu leasingu. V takovém případě musí nájemce postupovat podle dikce IAS 17 Leasingy a:

zjistit fair value automobilu (cenu za hotové) a
určit současnou hodnotu plateb pomocí tzv. inkrementální úrokové míry.

Zopakujme, že inkrementální úroková míra je tržní úroková míra, kterou je úročen podobný leasing, anebo, nelze-li úročení podobného leasingu zjistit, míra, kterou by byl úročen úvěr, který by společnost za běžných tržních podmínek získala (řekněme od banky) na pořízení příslušného aktiva v okamžiku zahájení leasingu. Inkrementální úroková míra se běžně stanovuje odhadem. Řekněme tedy, že nájemce předpokládá, že konkurenční leasingová společnost uzavírá srovnatelné leasingové smlouvy s tržní úrokovou mírou ve výši 7 % ročně. Nájemce tedy použije tuto míru jako inkrementální úrokovou míru a vypočte současnou hodnotu plateb takto:

Řekněme, že fair value (cena automobilu za hotové) je 360 000.
V tomto případě zařadí nájemce do rozvahy podle požadavků IAS 17 současnou hodnotu plateb (tedy částku 346 012), protože je nižší než fair value automobilu na počátku leasingu. K počátku leasingu tedy nájemce zaúčtuje:

Nyní musí nájemce sestavit tabulku pro umořování leasingového závazku:

V roce 20X1 (poté, co vykázal aktivum a závazek z leasingu v částce 346 012) by nájemce provedl tyto účetní zápisy:

Platba dne 1. ledna 20X1

Odpis automobilu (životnost šest let, odpisová metoda lineární)

Leasingová platba 31. prosince 20X1

Závazek z leasingu k 31. prosinci 20X1 v celkové výši 203 233 rozdělí nájemce v rozvaze na krátkodobou (45 774) a dlouhodobou (157 459) část.

PŘÍKLAD

Fair value je nižší než současná hodnota minimálních leasingových plateb³ (příklad 6)

Zadání a dílčí výpočty jsou shodné s příkladem 5, avšak v tomto případě je fair value automobilu k počátku leasingu 340 000.

Protože současná hodnota plateb pří 7% inkrementální úrokové míře byla 346 012 a IAS 17 požaduje, aby byl leasing zařazen do rozvahy v nižší částce z fair value a současné hodnoty plateb, zařadí nájemce do rozvahy aktivum a závazek z leasingu v částce 340 000 provedením tohoto účetního zápisu:

Následně se bude aktivum odpisovat z pořizovací ceny 340 000. Pro účtování závazku je nutné sestavit tabulku pro umořování závazku z leasingu. Po zjištění implicitní úrokové míry (opět pomocí funkce Hledání řešení v tabulkovém kalkulátoru), která činí 7,9 %, bude mít tabulka tento tvar:

V roce 20X1 (poté, co vykázal aktivum a závazek z leasingu v částce 340 000) by nájemce provedl tyto účetní zápisy:

Platba dne 1. ledna 20X1

Odpis automobilu (životnost šest let, odpisová metoda lineární)

Leasingová platba 31. prosince 20X1

Závazek z leasingu k 31. prosinci 20X1 v celkové výši 199 034 rozdělí nájemce v rozvaze na krátkodobou (44 215) a dlouhodobou (154 819) část.

PŘÍKLAD

Neadekvátně vysoká úroková míra (příklad 7)

Dne 1. ledna 20X1 vstoupila účetní jednotka v pozici nájemce do pětiletého nezrušitelného leasingu automobilu, jehož ekonomická životnost je šest let a který má nulovou cenu při vyřazení.
Cena automobilu uvedená ve smlouvě je 230 000⁴. Nájemce zaplatí okamžitě při vzniku leasingu (1. ledna 20X1) částku 100 000 a dále bude platit dne 31. prosince každého roku částku 60 000. Na konci doby leasingu se převádí vlastnictví stroje na nájemce.

V tomto případě se jedná o finanční leasing, protože je na konci leasingu převedeno vlastnictví na nájemce. Prvním krokem řešení je nalezení úrokové míry. Sestavíme proto pomocí vzorců umořovací tabulku pro závazek z leasingu a dopočteme úrokovou míru:

Z výpočtu vyplynula úroková míra ve výši 36 %. Ta neodpovídá tržním podmínkám (je nadhodnocená), proto částka 230 000 uvedená ve smlouvě není fair value aktiva. Je tedy nutno určit inkrementální úrokovou míru a vypočíst současnou hodnotu minimálních leasingových plateb a dále se pokusit zjistit fair value předmětu leasingu. Výpočty a odhady k tomuto postupu jsou obsaženy v příkladech 5 a 6.

ZÁVĚR

Tento příspěvek se týkal požadavků IAS 17 Leasingy na vykazování předmětu leasingu v rozvaze nájemce. Záměrem autorky bylo nejen zopakovat požadavky standardu, nýbrž také poskytnout čtenáři návod, jak postupovat při řešení praktických situací, s nimiž se setkává při převodech účetní závěrky na IFRS.

V dalším pokračování našeho seriálu navážeme na téma leasingy, tentokrát však z pozice pronajímatele.

Tento text byl zpracován jako jeden z výstupů výzkumného záměru Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska, registrační číslo MSM 6138439903.

Toto je přesný postup podle požadavků IAS 17 Leasingy. Nutno však zmínit, že v praxi se již většinou bod (3) neprovádí, protože jak při určování inkrementální úrokové míry, tak při určování fair value předmětu leasingu se pracuje s odhady a bývá sporné, který odhad je lepší a který horší. Předmět leasingu a závazek z leasingu se tedy v praxi zařadí do rozvahy nájemce v současné hodnotě leasingových plateb a tabulka pro umořování závazku se zpracuje pomocí inkrementální úrokové míry.
Toto je běžná praxe při vykazování dlouhodobého majetku u podniků, které sestavují účetní závěrku podle IFRS. Existují však společnosti, které dlouhodobý majetek přímo v rozvaze rozepisují na částky brutto - korekce - netto.
Jak již bylo v textu uvedeno, v praxi se většinou od tohoto kroku již upouští. Protože je však náš seriál zaměřen na správnou aplikaci požadavků IFRS, pokládá autorka za vhodné jej uvést.
Toto je příklad situace, k níž dochází v současnosti velmi často. Výrobce automobilů, jejich prodejce a leasingová společnost jsou spřízněné osoby (typicky mají stejnou mateřskou společnost). S cílem zatraktivnit své automobily na trhu deklarují při financování pomocí leasingu velmi nízkou cenu, výrazně nižší než při prodeji za hotové. Prodejce pak zákazníkovi vysvětlí „výhodnost“ takového nákupu. Při dobrém marketingovém zvládnutí situace existuje bezesporu o mnoho méně bystrých zákazníků, kterým nedojde prostá úvaha, že prodejce automobilu musí získat cenu automobilu za hotové plus tržní úrok, a že v tomto případě pouze „šikovně“ upravil poměr jednotlivých komponent (tj. ceny a úroku).