Odložená daň v individuální účetní závěrce

Publikováno: 1.3.2011
Typ: výklady
Zdroj: Účetnictví v praxi 2011/3

Ing. Jiří Strouhal, Ph. D.

S obdobím postupujících prací na účetních závěrkách mnohé účetní jednotky s hrůzou zjistily, že podléhají povinnosti kalkulace odložené daně. Cílem následujícího textu je nastínit, jakých účetních jednotek se povinné účtování o odložené dani týká, jakým způsobem při její kalkulaci postupovat a jaký má dopad na výši výsledku hospodaření určeného k rozdělení.

POVINNOST ÚČTOVÁNÍ O ODLOŽENÉ DANI

V souladu s § 59 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“), o odložené dani (dále také „OD“) povinně účtují jednotky tvořící konsolidační celek, a dále veškeré podniky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, tzn. povinně auditované subjekty a akciové společnosti. Na druhou stranu lze účtovat o odložené dani i dobrovolně. Odložená daň vyplývá z přechodných rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím výsledkových položek. Důležitým aspektem je, že ji účetní jednotka nikomu neodvádí. Přesto je prostřednictvím vykázané odložené daně ovlivňován disponibilní výsledek hospodaření účetní jednotky.

METODA ODLOŽENÉ DANĚ A JEJÍ ÚČETNÍ ZACHYCENÍ

Odloženou daň vypočítáme jako rozdíl mezi účetní a daňovou základnou, kterou následně násobíme sazbou daně z příjmů, která by měla platit v účetním období, kdy daný přechodný rozdíl hodláme uplatnit. Vzhledem k tomu, že většinou takto dopředu není sazba daně z příjmů známa, používá se obvykle sazba daně z příjmů, která je platná v následujícím účetním období.

Účtování o odložené daňové pohledávce a odloženém daňovém závazku naznačuje následující schema:

Poznámka: použité účty a jejich zatřídění v účetních výkazech:

Vysvětlivky: DPPO = daň z příjmů právnických osob

Dodatečné účtování o odložené dani
V případě, kdy účetní jednotka vstoupila do povinnosti vykazovat odloženou daň a vlastní majetek, který je již odpisován (při rozdílných účetních a daňových odpisech), potom odloženou daň z na počátku identifikovaného rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného majetku vykazuje přímo prostřednictvím kumulovaných výdělků (nerozdělený zisk, příp. neuhrazená ztráta). V běžném období pak účtuje o odložené dani standardně proti nákladovému účtu Odložená daň z příjmů.

ODLOŽENÝ DAŇOVÝ ZÁVAZEK

Odložený daňový závazek počítáme ze zdanitelných přechodných rozdílů [ČÚS č. 003, bod 2.3. písm. a)]. Těmi rozumíme rozdíly, které vyústí ve zdanitelné částky při určování základu daně budoucích období.

Nejčastější případy pro vyčíslení odloženého daňového závazku:

kladný rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou cenou odpisovaného majetku,
nedaňové výnosy (např. vyúčtovaná, ale do konce roku nevyinkasovaná smluvní pokuta).

V souladu s § 59 odst. 5 VPU o odloženém daňovém závazku účtují účetní jednotky vždy.

PŘÍKLAD

Výpočet odložené daně z rozdílů mezi účetním a daňovým odpisováním

Účetní jednotka CHROUSTAL pořídila 18. 3. 2011 stroj v pořizovací ceně 600 000 Kč. Tento zařadila do majetku 22. 3. 2011. Účetní jej hodlá odpisovat lineárně po dobu pěti let, a to od měsíce následujícího po zařazení stroje do majetku, tedy od dubna 2011. V souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je stroj zařazen do druhé odpisové skupiny, přičemž účetní jednotka hodlá aplikovat zrychlený odpis podle § 32 ZDP.

Společnost očekává pro propočet odložené daňové povinnosti následující sazby daně z příjmů v letech 2011-2017:

Řešení:

Účtování o odložené dani v jednotlivých letech:

Dopad účtování o odložené dani na rozvahu v jednotlivých letech:

PŘÍKLAD

Dodatečné účtování o odložené dani

Vraťme se k předchozímu příkladu. Jakým způsobem by účetní jednotka postupovala za situace, kdy by poprvé účtovala o odložené dani až v roce 2013?

Řešení:

Účtování v roce 2013:

PŘÍKLAD

Výpočet odloženého daňového závazku z nedaňových výnosů

Účetní jednotka VITI vyfakturovala společnosti LEVU prodej zboží v hodnotě 300 000 Kč. Pořizovací cena zboží přitom činila 250 000 Kč. Vzhledem k prodlení s úhradou závazku ze strany odběratele přistoupila účetní jednotka VITI v souladu s kupní smlouvou k vyúčtování smluvní pokuty v úhrnné výši 27 000 Kč, kterou však společnost LEVU do konce účetního období neuhradila. Proto bylo k rozvahovému dni účtováno o odloženém daňovém závazku.
Pokutu společnost LEVU uhradila v roce následujícím.

Pro potřeby výpočtu odložené daně vycházela společnost z následujících sazeb daně z příjmů platných pro běžné a následující účetní období: