PŘÍKLAD

Společnost platí každoročně (v měsíci září) pojistné; částka není každý rok stejná. Jaké má společnost možnosti při časovém rozlišení tohoto výdaje?

Řešení:

Účetní i daňové předpisy připouští možnost nepoužívat časové rozlišení v případech, jde-li o pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů. Postup lze uplatnit u částek, které by se časově rozlišovaly jen mezi dvěma účetními obdobími s tím, že za pravidelně opakující se daňové výdaje, popř. příjmy se považují pravidelně se opakující částky, např. placené pojistné, které se nekryje s účetním (zdaňovacím) obdobím.

Placené pojistné, i když se liší jeho výše v jednotlivých letech,není nutné (v souladu se zásadami pro vedení účetnictví a v návaznosti i pravidly pro stanovení základu daně z příjmů) časově rozlišovat. Společnost stanoví postup vnitřním předpisem a nesmí jej každoročně měnit.

PŘÍKLAD

Společnost platí čtvrtletně (předem) nájemné na základě smlouvy o nájmu, která byla uzavřena na tři roky. Na konci účetního období časově nerozlišila nájemné s tím, že se jedná o opakující se výdaj. Je nutné časově rozlišovat nájemné placené předem, jestliže se jedná o pravidelně se opakující výdaj?

Řešení:

Účetní i daňové předpisy sice připouští možnost nepoužívat časové rozlišení v případech, jde-li o pravidelně se opakující výdaje, ale zároveň stanoví, kdy uvedený postup nelze uplatnit (pokyn č. D-300 k § 23): V souladu se zásadami pro vedení účetnictví nelze výše uvedený postup uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek (např. platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody) nebo časovým rozlišením (např. přijaté a placené nájemné včetně finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby).

Společnost má tedy povinnost v souladu s danými pravidly časově rozlišit placené (i přijaté) nájemné včetně nájemného z titulu finančního leasingu.

PŘÍKLAD

Společnost dosud důsledně časově rozlišovala veškeré náklady a výnosy. Tento postup uplatňovala i u předplatného odborných novin, časopisů, diářů apod. V poslední účetní závěrce však předplatné odborných novin a časopisů nebylo provedeno.

Jakým způsobem je možné přejít na „režim“ časově nerozlišovat nevýznamné výdaje?

Řešení:

Účetní i daňová metodika je v případě předplatného v podstatě ve shodě.

Doporučená účetní metodika je uvedena v ČÚS č. 019 bodu 6.4. písm. a):

• Časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li o nevýznamné částky, kdy jejich ponecháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišení není dotčen účel časového rozlišení, a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření.

PŘÍKLAD

Společnost vybavila novou provozovnu nábytkem a výpočetní technikou - dle vnitřního předpisu společnosti patří tento majetek do kategorie drobného hmotného majetku. V souladu s tímto vnitřním předpisem společnosti je drobný majetek při zařazení do užívání účtován přímo na vrub nákladů (s tím, že je vedena evidence drobného majetku).

Je možné - v souladu s vnitřním předpisem společnosti - ponechat v nákladech běžného účetního období celou částku za vybavení nové provozovny nábytkem a výpočetní technikou?

Řešení:

Doporučená účetní metodika je uvedena v ČÚS č. 017 bod 3.11.:

• Na účtu „Náklady příštích období“ se účtují výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů v příštích obdobích, a sice konkrétních jednotlivých účtů v účtové třídě 5, například náklady na zařazení většího rozsahu drobného nehmotného nebo hmotného majetku do používání; zúčtování nákladů příštích období na příslušný účet nákladů se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí.

Jednorázové ovlivnění výsledku hospodaření by tedy bylo v rozporu s účetními pravidly (v návaznosti i v rozporu se stanovením základu daně z příjmů). Jednorázově vynaložené vyšší náklady přinesou užitek nejenom v běžném účetním období, ale i v budoucích obdobích.

Pokud společnost pořídila jednorázově větší rozsah drobného majetku, může časové rozlišení těchto nákladů zajistit tak, že:

• majetek zařadí do dlouhodobého a bude ho odepisovat (samostatně, případně jako soubor), nebo
• v závěru účetního období převede tyto náklady z konkrétního nákladového účtu na náklady příštích období a z nich uplatní do nákladů běžného účetního období pouze jejich část, která se k tomuto období vztahuje; časové rozlišení nákladů upraví vnitřním předpisem.

Například:

• náklady za pořízení nábytku bude časově rozlišen na období 36 měsíců,
• výdaj za pořízení výpočetní techniky bude časově rozlišován 24 měsíců.

Náklady za pořízení vybavení nové provozovny nábytkem nebo výpočetní technikou není možné ponechat jednorázově v nákladech běžného období. Tyto náklady je třeba časově rozlišit (případně majetek zařadit do dlouhodobého a odpisovat jej). Postup je třeba vymezit vnitřním předpisem.

PŘÍKLAD

Společnost zařizuje novou výrobní halu. Část výdajů souvisí s vybavením (majetkem) a část nákladů souvisí se záběhem nové výroby, kterými jsou náklady na externí služby, mzdy pracovníků vyčleněných po určité období na tento účel, materiálové náklady apod., v úhrnné výši 3 mil. Kč. Je možné náklady, které souvisí se záběhem nové výroby, účtovat přímo do nákladů běžného období?

Řešení:

V průběhu účetního období se účtuje o všech nákladech podle druhů standardním způsobem, tj. vznikají náklady a zpravidla ubývají aktiva nebo rostou závazky. Důležité je zajistit vhodnými analytickými účty takové náklady, které souvisejí s vymezeným konkrétním projektem (v uvedené případu se záběhem nové výroby), jehož užitečnost je dlouhodobá. Na konci účetního období se tyto náklady vyúčtují ve prospěch (Dal) nákladového účtu „Zúčtování komplexních nákladů příštích období“ zařazeného do účtové skupiny 55 a na vrub (MD) účtu „Komplexní náklady příštích období“ zařazeného do účtové skupiny 38.

Zúčtování komplexních nákladů příštích období se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené náklady věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na příslušný účet časového rozlišení.

PŘÍKLAD

V běžném roce prováděla společnost dle smlouvy zprostředkovatelské služby. Vyúčtování za poslední měsíc (prosinec) bylo až v lednu následujícího roku (provize v částce 100 000 Kč). Jak správně v účetnictví postupovat při účtování výnosové provize?

Řešení:

V případě provádění prací a služeb v běžném období, které nebyly do konce tohoto období vyúčtovány, je nutné v rámci běžného období účtovat o výnosech (Dal); souvztažným účtem (MD) v tomto případě nebudou účty pohledávek 31x, ale účet „Příjmy příštího období“ (v případě, že částku známe přesně).

I v tomto případě časového rozlišení je třeba mít zpracovaný vnitřní předpis, kde budou uvedeny tituly, které je třeba časově rozlišit s odkazem (průkazným doložením) na příslušné smlouvy.

PŘÍKLAD

Společnost s ručením omezeným platí měsíčně (pozadu) nájemné ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy o nájmu, která byla uzavřena na dva roky. Z pohledu společnosti se nejedná o významnou částku. Je nutné časově rozlišovat nájemné placené pozadu, jestliže se jedná o pravidelně se opakující výdaj a nevýznamný výdaj?

Řešení:

Jak již bylo uvedeno v druhém příkladu na s. 23 - účetní předpisy umožňují, že časové rozlišení není nutno používat v případech, jde-li o pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, za předpokladu, že se výrazněji neovlivní věcná a časová souvislost nákladů a výnosů (tato pravidlo je v souladu i s daňovými předpisy). Výše uvedený postup nelze uplatnit v případech, které se řeší pomocí dohadných položek (např. platby za spotřebu elektrické energie, plynu, vody) nebo časovým rozlišením (např. přijaté a placené nájemné).

Náklady za nájemné je tedy nutné účtovat v běžném roce (MD), souvztažným účtem budou výdaje příštího období.

Vnitřní předpis by měl obsahovat konkrétní tituly časového rozlišení a jejich průkazné doložení.

PŘÍKLAD

Společnost pronajímá halu určenou ke skladování. Částku 30 000 Kč požaduje měsíčně předem. Jaký je správný postup (zejména na přelomu roku) - jedná se o zálohu nebo účet časového rozlišení?

Řešení:

Záleží na dohodě obou partnerů. V případě, že partneři uzavřeli nájemní smlouvu, kde je jednoznačně specifikováno, že nájemné na příslušný měsíc bude hrazeno měsíc předem na základě této smlouvy a nebude již prováděno žádné vyúčtování mezi partnery, potom nájemné přijaté předem se účtuje prostřednictvím účtu „Výnosy příštích období“ (zpravidla na základě bankovního výpisu) a v příslušném měsíci, s kterým přijatá částka souvisí, bude provedeno vyúčtování (na základě vnitřního dokladu). V případě přijaté zálohy předem zpravidla nejprve pošle pronajímatel zálohovou fakturu a po jejím zaplacení musí následovat vyúčtování (fakturace) nájemného. Vždy je třeba průkazně doložit uvedené transakce.

A) Nájemné přijaté předem ve výši 30 000 Kč

B) Záloha na nájem ve výši 30 000 Kč

V případě plátce DPH je nutné při odvodech DPH ze záloh postupovat v souladu se zněním platného zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

PŘÍKLAD

Autodopravce má pojištěny veškeré dopravní prostředky. V závěru roku došlo k dopravní nehodě, která si vyžádala opravu ve výši 100 000 Kč (oprava byla provedena do konce roku).

Do konce roku, tj. do data uzavírání účetních knih, pojišťovna nepotvrdila výši náhrady z důvodu dopravní nehody. Jak účtovat nepotvrzenou výši náhrady od pojišťovny?

Řešení:

V uvedeném případě se jedná o pohledávku za pojišťovnou v důsledku pojistné události, kdy nebyla ještě poskytnuta pojistná náhrada a rovněž pojišťovna nepotvrdila ke konci rozvahového dne konečnou výši náhrady. Uvedeme dvě varianty účtování.

A) Nepotvrzená náhrada od pojišťovny

V okamžiku, kdy firma obdrží vyúčtování od pojišťovny, je třeba dohadnou pohledávku zrušit a zaúčtovat pohledávku ve skutečné výši. Rozdíl mezi odhadnutou a skutečnou výší se účtuje ve prospěch výnosů (případně nákladů) běžného roku.

Účetně je však možno postupovat i tak, že v okamžiku, kdy firma obdrží vyúčtování od pojišťovny, zaúčtuje skutečnou pohledávku ve prospěch výnosů a současně dohadnou pohledávku zruší.

B) Nepotvrzená náhrada od pojišťovny

Z uvedeného je zřejmé, že vnitřní firemní předpis by měl v každé firmě vymezit nejen konkrétní tituly dohadných položek, ale také postup účtování.

PŘÍKLAD

Do konce uzavírání účetních knih firma neobdržela fakturu za vyúčtování elektrické energie za poslední čtvrtletí běžného roku. Podle propočteného odhadu bude toto vyúčtování ve výši 40 000 Kč. Následující rok firma obdržela fakturu za energii ve výši 41 000 Kč. Jak účtovat nevyfakturované dodávky koncem roku?

Řešení:

Uvedeme opět dvě varianty účtování.

A) Nevyfakturovaná dodávka energie

V uvedené variantě byl zaúčtován na vrub nákladů následující období pouze rozdíl mezi odhadnutou a skutečnou výší. Účetně je však možno postupovat i tak, že v následujícím období se zaúčtují náklady v plné výši a současně se zruší dohadná položka (odhadnuté náklady).

B) Nevyfakturovaná dodávka energie

Pro správné účtování nevyfakturovaných dodávek je třeba v interním předpise:

• stanovit konkrétní tituly dohadných položek,
• rozhodnout o jejich účtování v běžném roce i v roce následujícím, tj. zda se dohadné položky stornují a o přijatých dokladech se účtuje obvyklým způsobem nebo zda se dohadná položka ponechá a v okamžiku přijetí dokladu je dohadná položka souvztažným účtem,
• je možno interně rozhodnout (pokud účetní jednotka například sleduje měsíční výsledek hospodaření) i o účtování dohadných položek před měsíční účetní závěrkou nejenom na konci účetního období.