Otázky a nevyřešené problémy k účetní reformě ÚSC 2010 a odpovědi z MFČR

• Publikováno: 12.1.2011
• Typ: výklady
• Zdroj: UNES (Účetnictví neziskového sektoru) 2011/1

Ing. Iva Schneiderová
Ing. Zdeněk Nejezchleb

Úvodní text požadavku na metodické řešení

(zkrácené pro potřeby článku)

Navazujeme na naše jednání ze dne 28. 7. 2010, kdy bylo dohodnuto, že budou připraveny určité problémové oblasti, které nás trápí z hlediska účetnictví u vybraných účetních jednotek - územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) a jimi zřizovaných příspěvkových organizací (dále jen „PO“). Jedná se o to, aby se MFČR pokusilo o určité vyjádření názoru k dané problematice - samozřejmě předpokládáme, že v určitých případech MFČR třeba jen konstatuje, že věc není v předpise řešena a je to plně na rozhodnutí účetní jednotky, jindy se může jednat ze strany MFČR o doporučení určitého postupu ... Pokud by se alespoň část vyřešeného podařilo zveřejnit, došlo by ke zvýšení právní jistoty jednotlivých účetních jednotek.

Materiál jsme si dovolili strukturovat tak, aby byly samostatně obsaženy okruhy týkající se spíše drobnějších technických záležitostí a konkrétních účetních problémů, případy směřující k podstatnějším záležitostem a případy směřující ke konkrétní úpravě legislativy.

Dále upozorňujeme, že v rámci tohoto materiálu nejsou obsaženy problémy týkající se vlastních zdrojů - ty byly ing. Nejezchlebem a ing. Schneiderovou zpracovány do systému „tezí“ k vlastním zdrojům a jednotlivé okruhy problému jsou právě obsaženy v tomto materiálu. Stejně tak i záležitosti týkající se odpisování - ty byly opět předány a některé koncepční záležitosti byly řešeny v materiálech navazujících na jednání ze dne 28. 7. 2010 (metodický den s kraji). Dále se nezabýváme nastavením v oblasti transferů, které jsou projednávány již v současnosti při zpracovávání změny Českého účetního standardu (dále jen „ČÚS“)č. 703 Transfery.

1. Oblast - Technické záležitosti, příloha účetní závěrky

Dotaz 1.1

Tabulka A.4. Přílohy - zda údaje z podrozvahových účtů, které mají obecně pasivní charakter, mají být v příloze k účetní závěrce vyplněny s kladným nebo záporným znaménkem (dle našeho názoru informativní text od MFČR: „V tabulce A. 4 jsou tedy vykazovány zůstatky podrozvahových účtů v kladných hodnotách“ nelze považovat za upřesnění). Zda se jedná o kladnou nebo zápornou hodnotu, musí být uvedeno ve vztahu k zůstatku účtu (MD aktivního nebo D pasivního, příp. dle názvu účtu).

Reakce MFČR

Je obsahem rozpracovaného návrhu novely vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky (dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb.“), s účinností od 1. 1. 2012 (§ 48).

Komentář

Návrh změny vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou dostala „skupina“ k dispozici, však tuto úpravu neobsahoval a hlavně by změna vyhlášky vyšla nejdříve s účinností od 1. 1. 2011 (spíše 2012), což nám nevyřeší rok 2010. Zde lze tedy vycházet z určité logiky, že pokud má podrozvahový účet v názvu slovo „pohledávka“ a zůstatek je na MD, tak by měl být vykázán v hodnotě kladné, pokud by měl účet v názvu slovo „pohledávka“ a zůstatek na straně D, tak by měl být vykázán v hodnotě záporné. U závazků analogicky, zůstatek na D, znamená kladnou hodnotu, zůstatek na MD hodnotu zápornou.

Dotaz 1.2

Tabulka A.10. - deklarace, zda řádky č. 1-21 mají obsahovat výhradně přijaté či poskytnuté peněžní prostředky, jak vyplývá z obsahového vymezení, nebo zda se má jednat i o předpisy daných částek, jak by vyplývalo z definice účtu. Je třeba vyjasnit především ve vazbě na potřebné informace uživatelů těchto informací. Následně problém směřuje k úpravě znění vyhlášky č. 410/2009 Sb., aby byl požadavek na vykazování zřejmý.

Reakce MFČR

Obsahem návrhu rozpracovaného novely vyhlášky č. 410/2009 Sb. je úplné vypuštění tabulky obsažené v bodu A.10. (její nahrazení zcela jinou tabulkou, jejímž cílem je shromáždění zcela jiných informací).

Komentář

Bohužel odpověď neřeší problém roku 2010. Zde tedy budou účetní jednotky závislé na tom, jak si s problémem poradí jednotliví dodavatelé programů na zpracování účetnictví. Bude však asi těžké s ohledem na málo informací k algoritmu této tabulky zajistit jednotný postup, což zřejmě povede k poškození sumarizovaných dat (za této situace se však nejedná o odpovědnost jednotlivých účetních jednotek, odpovědnost je zde na kvalitě předpisu).

Dotaz 1.3 a 1.4. - k problematice fondů PO

Tabulka F - Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) - je potřeba jasné sdělení, zda v situaci, kdy položky A. II. 1, 2 a 3 neobsahují veškeré případy tvorby fondu, má být vykázáno tak, že A. II. nebude součtem těchto jednotlivých bodů. Zde rozhodně považujeme za nutné ještě doupravit ve vyhlášce č. 410/2009 Sb. - bylo by vhodné, aby zde byl jako zdroj uveden „základní příděl“ a kategorie „ostatní“.

Tabulka F - Investiční fond - jedná se o stejnou situaci jako u FKSP - informace týkající se způsobu čerpání investičního fondu považujeme za významné - dle našeho názoru je nutno detailně vymezit typy čerpání, které jsou z hlediska tohoto fondu významné - například navrhujeme následující skupiny:

• krytí investičních potřeb organizace,
• zúčtování ke krytí oprav,
• zúčtování v důsledku nekrytí peněžními prostředky,
• odvod z investičního fondu zřizovateli,
• ostatní.

Reakce MFČR

Obsahem rozpracovaného návrhu novely vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 je částečná úprava této tabulky. V rámci připomínkového řízení je reálné upravit ji případně i o další položky.

Komentář

Opět není problém vyřešen v roce 2010 a i v roce 2011. Vykázání bude na dodavatelích SW a celkový informační přínos dotčených částí přílohy bude neúplností předpisu po oba roky poškozený.

2. Oblast technické záležitosti - přenos účetních dat CSÚIS

Komentář

K této oblasti předložila skupina 6 problémů ve vztahu k úplnosti tabulek přílohy a ke kontrolním chodům. Na tyto problémy bylo reagováno ze strany MFČR s odkazem, že bude řešit jiný odbor. Zatím není tedy metodika k potřebným automatickým kontrolám dat v CSÚIS ze strany MFČR k dispozici.

3. Zjednodušený rozsah účetnictví

Dotaz 3.1

Vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu - § 13a odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“) - například v odst. c) nebo d) se hovoří o tom, že účetní jednotky nepoužijí určitou metodu. Náš dotaz zní, zda to znamená striktní zákaz použití této metody, nebo zda je možné danou účetní metodu použít [tedy ve stejném smyslu jako písm. a) či b)]. Zde si dovolíme poznámku, že pokud je toto myšleno jako zákaz, je to podle nás škoda, protože dotčená účetní jednotka by použila účetní metodu vedoucí ke zlepšení vypovídací schopnosti účetních výkazů. Ve vazbě na výše uvedené, ale i ve vazbě například na § 13a odst. 1 by bylo vhodné upřesnit třeba formou informace MFČR, zda rozhodnutí, že bude použit určitý postup nad rámec povinností „účetnictví ve zjednodušeném rozsahu“ (například nějakém rozsahu vedení podrozvahových účtů .), je výhradně na příslušné účetní jednotce, nebo zda do něj může zasáhnout zřizovatel, a to buď formou určení takovéto povinnosti, nebo naopak formou zákazu.

Reakce MFČR

Celá problematika zjednodušeného rozsahu u některých vybraných účetních jednotek (PO) bude v následujícím roce pravděpodobně MF ČR intenzivně diskutována vzhledem ke zhoršené možnosti srovnatelnosti účetních výkazů ve zjednodušeném rozsahu a ostatních, a to zejména z důvodu dokončování „konsolidační“ vyhlášky a „konsolidačního manuálu“. Pakliže by se ze strany zřizovatelů PO, tedy klíčových uživatelů jejich účetních závěrek, jevilo jako žádoucí možnost zjednodušeného rozsahu pro PO zcela zrušit a byla tato skutečnost jednoznačně formulována např. prostřednictvím připomínek k dokončované „konsolidační“ vyhlášce či jinou cestou, jsme připraveni k diskuzi na toto téma. Z formulace zmíněných písm. c) a d) v § 13a odst. 1 zákona o účetnictví vyplývá spíše striktní nemožnost, tedy zákaz. Přesto tvrzení o zlepšení vypovídací schopnosti v tomto případě nepochybně je na místě. Bude zvážena vhodná forma zveřejnění této skutečnosti v průběhu roku 2011.

Komentář

Bez komentáře.

4. Oblast účetních problémů ve vztahu k celkovému systému

Dotaz č. 4.1

Účet 431 - do doby, než se podaří prosadit schvalování účetní závěrky u ÚSC zvážit, zda by nebylo vhodné definovat okamžik, ke kterému by mělo dojít ke zúčtování na účet 432 (zde diskuse, zda by se nemohlo jednat o termín např. do okamžiku schválení závěrečného účtu ...).

Reakce MFČR

Kromě příslušných právních norem upravujících pravomoci (povinnosti) orgánů ÚSC bude tato záležitost vzata v potaz při přípravě ČÚS Výsledek hospodaření, jehož vydání se předpokládá v průběhu roku 2011. Zveřejnění podrobnějšího stanoviska MFČR v tomto případě je do té doby málo reálné.

Komentář

V tomto případě nám nezbývá, než v prvním čtvrtletí vnitřním předpisem stanovit, že účet 431 bude proúčtován do (datum) ... zápisem MD 431/D 432. Lze doporučit na základě schválení výsledku hospodaření (dále také „VH“) - nebo celé účetní závěrky - za běžný rok radou obce. [Nepřímo odvozeno ze zákona o účetnictví ve vazbě na zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZO“)]. Účetní závěrku dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, sice schvaluje valná hromada, ale v ZO schvalování účetní závěrky není v kompetenci zastupitelstva a výkonným orgánem je rada obce, což by mohlo nepřímo vést ke kompetenci rady jako statutárního zástupce. Dle výkladů ministerstva vnitra není starosta statutárním zástupce, ten pouze zastupuje obec „navenek“(§ 103). Toto je ale na odborný právní výklad a nedovoluji si jej oficiálně podat. Určitě by se měl s ohledem na účetní reformu změnit a ujasnit i ZO ohledně schvalování účetní závěrky a odpovědnosti za vedení účetnictví.

Dotaz 4.2

Oceňování cenných papírů reálnou hodnotou - zde připomínáme nedořešenou problematiku akcií, které nejsou účetní jednotkou k obchodování a jsou zachyceny na účtu 069 (tedy nepředstavují rozhodující nebo podstatný vliv). Vše vyplývá z relativně nejasného znění § 27 odst. 1 písm. a) - považujeme za vhodné sdělit stanovisko, zda tyto cenné papíry mají být nebo nemají být oceňovány reálnou hodnotou.

Reakce MFČR

Příslušná informace bude pravděpodobně sdělena v souběhu s dokončováním ČÚS Dlouhodobý finanční majetek. Je zvažována forma této informace. Zveřejnění podrobnějšího stanoviska MFČR v tomto případě je před dokončením uvedeného ČÚS málo reálné.

Komentář

Obcím lze tedy doporučit v případech, kdy nelze objektivně stanovit reálnou hodnotu, využití zákona o účetnictví § 27 odst. 7 a ponechat ocenění v pořizovací ceně nebo v reprodukční pořizovací ceně.

Dotaz 4.3

Účtování o dani z příjmů za obce - tato záležitost se dotýká celkového koncepčního nastavení účtování o daních u vybraných účetních jednotek. Nicméně zde řešíme situaci, kdy ÚSC jsou zároveň příjemci své daně z příjmů. Zde se objevují tři možnosti zachycení této skutečnosti:

1. zachytit daň jako náklad běžného roku, ale účtovat na 384 jako výnos příštích období a v příštím roce účtovat z 384 do daňových výnosů (MD 519/D 341 a zároveň MD 341/D 384);
2. zachytit daň jako náklad běžného roku proti závazku a rovnou předepsat pohledávku (respektive variantně proti snížení závazku) proti výnosu z této daně také ještě do běžného roku (zkráceně MD 591/D 632);
3. zachytit daň jako náklad běžného roku proti závazku, zúčtování do výnosu a zúčtování daného závazku provést až v následujícím roce (MD 591/D 341);

Z výše uvedených variant se domníváme, že současné pozici nejvíce odpovídá varianta a), nicméně zveřejnění oficiálního stanoviska by bylo zajisté přínosem.

Reakce MFČR

Zveřejnění stanoviska k této věci bude možné až v souvislosti s vydání ČÚS pro oblast výsledku hospodaření, příp. nákladů či zúčtovacích vztahů, které se předpokládají v průběhu roku 2011. Na základě předběžných konzultací „uvnitř“ odboru Účetnictví a audit by připadala v úvahu varianta b) s předpisem pohledávky proti výnosu v běžném období.

Komentář

Je samozřejmě možné postupovat dle výběru varianty MFČR, ale muselo by se jednat o nekoncepční výjimku v systému. Volbou varianty a) bychom totiž stanovili, že daně jsou výnosem toho období, za které jsou vyměřeny. Tento způsob by přinesl obrovské problémy v dohadování výnosů z ostatních daní dle rozpočtového určení, v odhadování poplatků splatných na základě plnění běžného roku (např. z ubytovací kapacity) a hlavně značnou míru nejistotu v dohadách. Pokusíme se problém vysvětlit na základě akruálního principu.

Daň z příjmu jako náklad souvisí s výnosy zdanitelnými. Daň z příjmů u obcí jako výnos je určena na náklady, které souvisí spíše s výkonem veřejné správy a samosprávy v oblasti nezdanitelných nákladů. Dle souvisejících předpisů (např. zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) lze u daní za okamžik uskutečnění účetního případu považovat termín k přiznání daně. Zvolením systému, že daň je výnosem v období, za které se přiznání podává, se velmi komplikuje i budoucí konsolidace. Pokud by u vybraných účetních jednotek byl zaúčtován náklad, tak v systému akruálu s daňovým výnosem by finanční úřady musely dohadovat výnos. Ale nelze dohadovat výnos jen z vybraných účetních jednotek, musely by dohadovat výnosy ze všech daní (i z DPH, nemovitosti, převodů.) od všech poplatníků. Odhad bude pak velmi nepřesný. Jenže jako náklad obsahuje směrná účtová osnova i náklady skupiny 58x z rozpočtového přerozdělení daní. Tedy by FÚ musely dohadovat na základě akruálního principu jako náklad související s výnosy i tyto náklady. Tím by však v rámci konsolidačního celku musely všechny obce a kraje dohadovat veškeré výnosy na účtech skupiny 63X. Jedním slovem - spousta práce pro zaúčtování velmi nepřesných hodnot. (Pozn. Pro účely konsolidace by bylo snazší vyloučit jen daňové náklady vybraných účetních jednotek.) Nezbývá nám tedy, než doporučit variantu a). Předpokládáme, že bude možné s MFČR o tomto ještě jednat.

5. Oblast účetních metod

Dotaz 5.1

Opravy nesprávností minulých let - současná vyhláška umožňuje více způsobů řešení opravy min. let (pokud se týká výnosů či nákladů) - buď výsledkově podle § 69 odst. 1 písm. b) - tedy s ovlivněním výsledku běžného období - nebo rozvahově prostřednictvím účtu 408.

Je nutno rozhodnout, zda operace tohoto charakteru mají mít rozvahové zachycení nebo výsledkové. Pokud ponecháme obě varianty, je nutno definovat pravidla, kdy použít jakou metodu [zde by bylo možno - významné proti 408, nevýznamné podle § 69 odst. 1 písm. b)].

Reakce MFČR

Je obsahem rozpracovaného návrhu novely vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností od 1. 1. 2012.

Komentář

Opět lze tedy vyřešit pro roky 2010 a 2011 jen vnitřním předpisem, od které hodnoty účetní opravy budeme účtovat rozvahově přes 408 (stanovení významnosti).

Dotaz 5.2

Dopady prvního použití a změn metody - celkově je nutno koncepčně definovat, za jakých okolností má být o aplikaci nové metody, která by se při její aplikaci projevila i v minulosti do hospodářského výsledku, účtováno do výnosů a nákladů běžného období a kdy rozvahově do kapitálu.

V této souvislosti je nutno upozornit i na změny metody - současný ČÚS 701 je neošetřuje, nicméně dle našeho názoru by bylo vhodné toto ošetřit stejně jako první použití metody.

Dále doporučujeme, aby systém byl nastaven tak, aby zvolené řešení bylo jednotné pro všechny metody a ne tak, že u některých metod se rozvahové účtování využije a u některých nikoliv, pokud k takto odlišnému postupu nepovede jednoznačná rozdílná ekonomická podstata (zde navazujeme na problematiku taxativního výčtu v ČÚS 701 - bod 7.2).

V případě změn metody je ještě nutno zvážit, zda bude mít rozdílné zachycení změna metody v případě, kdy tato změna bude vyvolána například změnou účetního předpisu ... (zde třeba rozvahově) a situace, kdy změna vyplývá z rozhodnutí účetní jednotky - například rozhodnutí, že je nutno tvořit „přísněji“ opravné položky (zde by asi bylo vhodnější, aby tato změna metody měla výsledkové zachycení).

Reakce MFČR

Jedná se o případnou úpravu vyhlášky č. 410/2009 Sb. Návrh novely s účinností od 1. 1. 2012 tento problém neobsahuje, neboť je nezbytné jej řešit v širším kontextu s prováděcími vyhláškami k zákonu o účetnictví pro jiné než vybrané účetní jednotky, příp. se zákonem o účetnictví jako takovým. Bude však řešen v průběhu roku 2011.

Komentář

Bez komentáře. Jedná se o systémový problém, který nemá řešení bez stanovení cíle zobrazování ve výkazech.

Dotaz 5.3

Opravné položky - § 65 odst. 2 vyhlášky 410/2009 Sb. - definice významnosti na úrovni 10 % z hodnoty majetku. Ve vazbě na tuto definovanou významnost je nutno řešit dva základní okruhy otázek:

1. Jak posuzovat, že došlo ke snížení hodnoty majetku - zde se jedná o různé pohledy na ocenění majetku - například pokud bude postaven protihlukový val za 10 mil. Kč, je jeho nějaká případná realizační hodnota fakticky nula, na druhou stranu, ale pokud bude postupně odepisován, tak svoji hodnotu ve smyslu funkčním fakticky neztrácí (jedná se o trvalou stavbu). Samozřejmě by bylo potřeba definovat, k jaké hodnotě porovnáváme (zda k nějaké potenciální reálné tržní - potom ale můžeme vyoprávkovat komunikace a obdobné stavby kompletně do nuly?).
2. Řešení významnosti na úrovni 10 % snížení hodnoty, - samozřejmě například z hlediska drobných zásob (například kypřící prášek do pečiva) je takto nastavené kritérium na velice nerozumně nízké úrovni.

Reakce MFČR

Částečně je obsahem rozpracovaného návrhu novely vyhlášky č. 410/2009 Sb. Přivítáme připomínky k příslušným bodům z hlediska toho, jestli tyto daný problém dostatečně (úplně) řeší či nikoliv.

Komentář

Protože se posunula metoda odpisování a tedy i použití opravných položek na rok 2012 lze počkat na návrhy řešení ze strany MFČR.

6. Oblast účtování o majetku

Dotaz 6.1

Oceňování dlouhodobého majetku - náklady na zajištění financování (náklady související se získáním dotací, úroky z úvěrů do data zařazení, bankovní poplatky související s účelovými úvěry do data zařazení) - zde je potřeba již konečně vymezit, zda tyto náklady musí být součástí ocenění majetku, nebo nemusí, či zda si účetní jednotky mohou o tomto rozhodnout.

Reakce MFČR

Vyhláška č. 410/2009 Sb. obsahuje pro tyto případy pouze demonstrativní výčet (taxativní není možný). Pakliže některé položky nejsou tímto výčtem zmíněny (pozitivním či negativním výčtem), je na rozhodnutí účetní jednotky, jak bude postupovat. Je vhodné pro tyto případy mít zpracovaný vnitřní předpis a tyto položky komentovat v příslušné části přílohy k účetní závěrce.

Komentář

Bez komentáře.

Dotaz 6.2

Oceňování dlouhodobého majetku - zde by bylo vhodné věcně definovat, od jakého okamžiku by mělo být zahájeno účtování o pořizování dlouhodobého majetku (toto ve vazbě na přípravné práce) - zda se týká například i přípravných prací (různých studií ...) ještě před rozhodnutím příslušného orgánu o pořizování dlouhodobého majetku.

Reakce MFČR

Viz předcházející komentář. Tedy rešit vnitřním předpisem.

Komentář

Bez komentáře.

Dotaz 6.3

I ve vazbě na nešťastné znění § 12 odst. 3 písm. d) a § 15 odst. 3 písm. d) považujeme za vhodnou jasnou deklaraci:

1. že v současném režimu účtování je plně akceptovatelné okamžité zúčtování celé hodnoty DDHM³⁾ a DDNM⁴⁾ do nákladů jakou vizi má v této oblasti MFČR - pokud by byl uvažován koncept postupného účtování do nákladů u pořízeného DDHM a DDNM, má to rozsáhlé dopady například v případě vymezení dotací ... - tedy by bylo potřeba toto začít řešit v dostatečném předstihu.

Reakce MFČR

V této oblasti zatím existují značné rozpory mezi úpravou upřednostňovanou zejména některými organizačními složkami státu (dále také „OSS“) a upřednostňovanou zejména ÚSC. Není možné v blízké době o tomto jednoznačně rozhodnout. Řešení bude možné až v souvislosti s dokončením ČÚS Odpisování dlouhodobého majetku (dále jen „DM“) či ČÚS dlouhodobý majetek (počátek roku 2011).

Komentář

Když se začínalo mluvit o účetnictví státu, tak bylo přislíbeno, že určité typy účetních jednotek budou mít svoje prováděcí vyhlášky. Hovořilo se o vlastní vyhlášce pro ÚSC a dobrovolné svazky obcí (dále také „DSO“), o vlastní pro OSS a o vlastní vyhlášce pro PO. Od záměru se ustoupilo, což je podle nás škoda. Především ve sjednocení postupů ÚSC a OSS se stále naráží na to, že nelze najít řešení, a i to je jeden z důvodů (možná jeden z hlavních), proč jsou předpisy vydávány a aktualizovány tak pomalu a pozdě. Nám se jeví, že ani kvůli konsolidaci není nezbytné, aby oba typy účetních jednotek měly stanoveny shodné účetní postupy a metody. Zde se však neodvažujeme odhadovat budoucí vývoj. Ohledně drobného dlouhodobého majetku jen tajně doufáme, že nebudou v plném režimu dlouhodobého majetku včetně odpisování. Jednalo by se o vysokou pracnost s víceméně nevýznamným přínosem (roční odpisy by měly velmi nízké hodnoty).

Dotaz 6.4

Ocenění - předání dlouhodobého majetku k hospodaření PO - s ohledem na neexistenci příslušného ČÚS je nutno řešit systém ocenění majetku při předání k hospodaření od zřizovatele do PO - rozhodně se přikláníme k řešení, které bylo aplikováno dříve - tedy převzetí pořizovací ceny od zřizovatele s případným dopočtem oprávek (pokud to řešíme v situaci, kdy ÚSC ještě neodepisují). Naprosto stejná situace je v případě vkladů majetku do DSO.

Bylo by možné, aby MFČR zaujalo stanovisko k tomuto problému a formou nějakého sdělení informovalo o tom, jak by mělo být v této věci postupováno?

Reakce MFČR

Předpokládá se úprava buď v ČÚS Odpisování DM či ČÚS DM, v souladu s pravidly oceňování danými zákonem o účetnictví, předpokládané dokončení v roce 2011. Zveřejnění podrobnějšího stanoviska MFČR před tímto okamžikem není příliš reálné.

Komentář

V roce 2010 bylo všude řešeno individuálně. Ohledně převodů majetku z obce na PO je zápis MD 401, 403/D 0XX jediný možný. Ocenění u PO je zatím dáno předpisem - v případech předání k hospodaření se jedná o převzetí hodnot majetku dle evidence zřizovatele a provedení dooprávkování; v případě bezúplatného převodu do vlastnictví organizace by měla PO dle zákona o účetnictví ocenit majetek reprodukční pořizovací cenou a zahájit odpisování. Do budoucna bychom rádi prosadili převzetí evidovaných hodnot majetku u zřizovatele i v případě bezúplatného převodu.

Dotaz 6.5

Ocenění - bezúplatný převod majetku z vlastnictví zřizovatele do vlastnictví PO - jak jsme již upozorňovali v několika materiálech, bylo by dobré zvážit, zda tato operace má natolik rozdílný charakter od svěření majetku, aby u PO vznikala povinnost ocenění reprodukční pořizovací cenou. Přivítali bychom v tomto stanovisko MFČR (alternativní způsob ocenění by byl dle bodu 9, nicméně zde může nastat určitý konflikt se zákonem o účetnictví, nicméně tato alternativa má nějaká ekonomická opodstatnění - například přechod práv a závazků na zřizovatele v případě zániku PO, povinnost daný majetek prvotně nabídnout zřizovateli, pokud se stane neupotřebitelným ...).

Reakce MFČR

Vzhledem k úzké vazbě na zákon o účetnictví bude zvážena forma vysvětlení či případného výkladu, nicméně nejdříve v průběhu roku 2011.

Komentář

Viz komentář u předchozího dotazu, kde jsou navrženy stávající možné postupy.

Dotaz 6.6

Ocenění - bezúplatný převod majetku státu na ÚSC -- v této oblasti panuje z našeho pohledu řada „účetních pověr“ - často je vyžadováno, aby byly přebírány ceny od převádějícího subjektu, byť by v intencích zákona rozhodně měla být aplikována reprodukční pořizovací cena k datu převodu (zde rozhodně nenajdeme specifika uvedená v bodu č. 10).

Pro praxi bychom přivítali „sdělení“ MFČR k této problematice.

Reakce MFČR

Vzhledem k úzké vazbě na zákon o účetnictví bude zvážena forma vysvětlení či případného výkladu, nicméně nejdříve v průběhu roku 2011.

Komentář

Zákon o účetnictví tedy v tomto případě umožňuje opravdu jen ocenění v reprodukční pořizovací ceně. Mělo by se tedy pro rok 2010 a 2011 upustit od přebírání hodnot dlouhodobého majetku dle částek vykázaných ve smlouvách o převodu např. pokud je přílohou cena majetku vedená v účetnictví u převodce a majetek by se měl přecenit dle § 25 zákona o účetnictví reprodukční pořizovací cenou, jako každý jiný bezúplatně převedený majetek. Musíme vycházet ze znění předpisu. Je však možné, že s ohledem na budoucí konsolidaci a jiné požadavky na vykazování majetku mezi vybranými účetními jednotkami bude od roku 2012 postupováno tak, že budou přebírány hodnoty pořizovací ceny a oprávek. Samozřejmě s následnou možností úpravy odpisových plánů dle pravidel k odpisování nastavených účetní jednotkou nebo dle intenzity využívání majetku a dalších aspektů ovlivňujících životnost.

Dotaz 6.7

Nemovité kulturní památky klasifikace - § 14 odst. 3 - dle obsahového vymezení by se řadily do staveb jen nemovité kulturní památky oceněné pořizovací a reprodukční pořizovací cenou a dále jejich TZ⁶⁾. Nemovité kulturní památky oceněné 1 Kč by se řadily na účet 032 - nejedná se o logické řešení - správně i všechny stavby oceněné 1 Kč (např. církevní stavby za 1 Kč patří do staveb, ale nemovité kulturní památky za 1 Kč dle obsahového vymezení ne) by měly být klasifikovány na účet 021.

Reakce MFČR

Je obsahem rozpracovaného návrhu novely vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností k 1. 1. 2012.

Komentář

Z hlediska vypovídací schopnosti je vhodné si upravit zatím vnitřním předpisem a i nemovité kulturní památky řadit do staveb. V současnosti je vyjednáváno, že by problém mohl být vyřešen novelou vyhlášky č. 410/2009 Sb. již od 1. 1. 2011. Jedná se o poměrně malý zásah do vyhlášky.

Dotaz 6.8

Zvířata - klasifikace - odst. 7 - ve zvířatech je zmatek, je uveden příklad na plemenná zvířata bez ohledu na ocenění, plemenné však může být i morče nebo krysa (žijí 3 roky a déle), dále koně jsou jako dlouhodobý majetek vždy, ale ve zboží jsou služební koně, plemenné zvíře je dlouhodobý majetek, ale slon v ZOO ne - ve zvířatech je třeba udělat trochu pořádek, kdy dlouhodobý majetek, kdy zásoba, myslíme si, že i vazba na ocenění by zde nebyla chybou.

Reakce MFČR

Bude zváženo jako připomínka k návrhu novely vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Komentář

Obce tato problematika moc netrápí, zatím si v jednotlivých případech se stávajícím předpisem poradíme, i když např. u koní kvůli duplicitě je potřeba ošetřit vnitřním předpisem, nebo alespoň dočasným interním pokynem. Třeba se výhledově podaří udělat nějaký systém ohledně třídění majetku i u zvířat.

Dotaz 6.9

§ 71 odst. 1 - vymezení souborů majetku - definice souboru uvedená ve vyhlášce nevede k jednoznačnému postupu při účtování souborů. Zejména by byla vhodná interpretace pojmu „samostatné technicko-ekonomické určení“ - například formou sdělení na stránkách MFČR s tím, že zároveň by byly uvedeny příklady, co se tímto rozumí.

Dále je dlouhodobě řešeno, zda soubor věcí, které jsou svojí charakteristikou DDHM, nicméně v kumulaci překročí hranici 40 tis. Kč, má být stále považován za 028, nebo se již stává 022 (domníváme se, že by se mělo jednat o 028). V této věci by bylo velice vhodné sdělení MFČR.

Stejná problematika se týká i souborů majetku na účtu 028. Příklad - nábytek školní jídelny - je určen k využití v jedné místnosti, jedná se např. o 200 židlí - evidenčně vyhovuje soubor - není to však obsahově soubor dlouhodobého majetku, ale drobného dlouhodobého majetku. Prosíme o zvážení vypovídací schopnosti - měl by být povolen soubor drobného dlouhodobého majetku, i když cena souboru je vyšší než 40 tis. Kč.

Reakce MFČR

Bude zváženo poskytnutí výkladu v této věci, zejm. v souvislosti s ČÚS DM.

Komentář

Zde by se měl vyjasnit soubor věcí - dlouhodobého majetku, s tím že se jedná o soubor ne dle celkové ceny souboru, ale že alespoň jeden funkční předmět souboru dosahuje hranice 40 tis. Kč, případně, že vytvořením souboru vzniká přidaná hodnota (dochází k zhodnocení jednotlivých částí souboru).

V současnosti se stávající ustanovení zneužívá k volné záměně majetku dlouhodobého za provozní apod., což vede ke snížení vypovídací schopnosti výkazů.

Příklad: Obec získá investiční dotaci na nádoby na odpad, jedna stojí 5 tis. Kč. Pro naplnění titulu dotace je pořídí jako soubor s pořizovací hodnotou vyšší než 40 tis. Kč. Soubor je pak zařazen na účet 022.

Jiná obec, která není vázaná dotací, pořídí tyto nádoby na účet 028.

Dtto příklad s židlemi - 200 židlí do školní jídelny v ceně 1 tis. Kč za židli - v případě, že zařadíme jako soubor, hradí PO z investičního fondu, jedná se však jen o vybavení charakteru drobného dlouhodobého majetku. 200 tis. Kč evidovaných na účtu 022 snižuje vypovídací schopnost.

Drobný dlouhodobý majetek by měl zůstat v režimu neinvestičních, provozních výdajů pro sjednocení postupů (použití investičních fondů PO, dotační tituly, rozpočty).

Dotaz 6.10

§ 11 odst. 7 - dořešit stanovisko k ÚPD⁷⁾ u ÚSC, nelze je považovat za „nějaké“ plány rozvoje - jedná se o relevantní majetek obcí, po desítky let účtovaný na účet 019 - je třeba zaujmout jasný postoj - na pořízení majetku ÚPD je téměř vždy investiční dotace, odpovídá definici nehmotného aktiva dle mezinárodních účetních standardů.

Reakce MFČR

V nejbližším období není pravděpodobně příliš reálné tuto změnu implementovat do textu vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Komentář

Upozorňujeme, že zde opravdu není vhodná těsná vazba na podnikatelské prostředí. Územní a regulační plán a u krajů Zásady rozvoje jsou významnou informací pro uživatele závěrky - investory, ale i pro občany ohledně investic i volby při hledání centra životních a profesních zájmů (účet 019). Rovněž narušení akruálního principu při přímém účtování do nákladů je zde evidentní, jedná se o miliónové hodnoty. Nelze vyřešit časovým rozlišením systémově, protože by mohlo v budoucnu působit potíže při konsolidaci - výdaje jsou často kryty dotací. V každém případě je potřeba dát alespoň veřejné stanovisko, zda do plánů rozvoje zahrnuje MFČR i územně plánovací dokumentaci. V hodnější by však opravdu bylo je povolit evidovat na ostatním dlouhodobém majetku. Rozhodnutí chybí již od roku 2008. Zde se pokusíme trvat na narovnání stavu předpisů pro vyšší vypovídací schopnost.

Dotaz 6.11

§ 14 odst. 9 - je vhodné upřesnit definici ocenění „dokončeného“ TZ výkladem textu „převyšuje částku 40 tis. v rámci jednoho účetního období“ by mohlo dojít k vyřazovaní rozpracovaného TZ (což se opravdu děje). Je třeba zároveň upozornit, že účetní předpisy neobsahují žádnou definici TZ - tedy je zcela na účetní jednotce, co považuje za TZ majetku - je toto záměr MFČR?

Reakce MFČR

V rámci připomínek k rozpracovanému návrhu novely vyhlášky č. 410/2009 Sb. bude zváženo přidání odkazu na zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Komentář

Upřesnění definice technického zhodnocení by určitě přispělo k vyšší právní jistotě účetních jednotek, dosud se postupuje dle tradice, bez opory v příslušném předpisu.

Dotaz 6.12

Je potřeba řešit soubory předmětů muzejní a galerijní hodnoty - sbírky; je jich cca 400 v republice v CES (Centrální evidence sbírek) a všechny jsou ohodnoceny 1 Kč - dle vyhlášky by tak tomu zůstalo napořád. I vykazování v příloze - seznam nebo počet - seznam skoro není pro obsáhlost možný, informace o počtu předmětů ve sbírce nemá žádnou vypovídací schopnost. Je potřeba řešit evidenci oceněných částí sbírek - část nemá pořizovací cenu, jeden předmět ve sbírce může mít pořizovací cenu i několika milionů...

Reakce MFČR

Řešeno částečně rozpracovaným návrhem novely vyhlášky č. 410/2009 Sb. s účinností k 1. 1. 2012 (§ 71). Další úpravy jsou závislé např. na výsledcích diskuzí s OSS v oblasti kultury, jejichž požadavky a názory v této oblasti mohou zpomalit příslušné úpravy.

Komentář

Bez komentáře.

Dotaz 6.13-6.17 k reálné hodnotě majetku určeného k prodeji

Reálná hodnota:

• Považujeme za nutné již jednoznačně definovat nejlépe přímo v předpisech účel ocenění reálnou hodnotou - zda se jedná o ocenění z důvodu vyjádření budoucího předpokládaného peněžního toku, nebo přecenění na nějakou potenciální tržní hodnotu. Upozorňujeme, že pokud by se nejednalo o předpokládaný peněžní tok, je nutno zabezpečit z hlediska účetních předpisů, aby nedošlo k nadhodnocování majetku (připomínáme například prodej nájemních bytů).
• I ve vazbě na výše uvedené je nutno definovat, zda se ocenění reálnou hodnotou také týká případů směny majetku. Zde samozřejmě při zvažování této problematiky je nutno připomenout, že existují „čisté“ směny majetku (zde reálná hodnota třeba v případě „budoucího peněžního toku“ význam vůbec nemá, ale také i směny s doplatky (v extrémním případě třeba ve formě - já směňuji 1 tis. metrů pozemku za 1, metr pozemku a druhá strana mi doplatí 500 tis. Kč).
• Dle našeho názoru je nutno zpřesnit § 64 odst. 2 -tento odstavec vyvolává velkou nejistotu, k jakému okamžiku ocenění reálnou hodnotou aplikovat. Dle našeho názoru by to bylo vhodné upravit tak, že by to bylo navázáno buď na přijetí záměru prodeje majetku určitým orgánem, nebo k okamžiku, kdy bude učiněn ve vztahu k „vnějšku“ určitý úkon, který směřuje k realizaci prodeje (například vyvěšení na úřední desku ...).
• Dle našeho názoru je také nutno řešit okamžik, ke kterému má dojít k „ukončení účtování o reálné hodnotě“ v případě, že dojde k ustoupení záměru o prodeji (například z důvodu neúspěšnosti prodeje .).
• Ve vazbě na výše uvedené je nutno řešit účetní dopady přechodu z reálné hodnoty - například v současném systému, kdy nemá být účtováno o odpisech po dobu ocenění reálnou hodnotou, zda se naváže na předchozí oprávky (tedy pokračování v odepisování), nebo zda se budou nějak dopočítávat odpisy za dobu, kdy se neodepisovalo.

Reakce MFČR

Účel použití metody ocenění reálné hodnoty v případě majetku určeného k prodeji byl částečně vysvětlován v důvodových zprávách k usnesení Vlády ČR o vzniku účetnictví státu (rok 2007), resp. k příslušné novele zákona o účetnictví (rok 2008), apod. V oblasti přesnějších záměrů použití této metody ocenění ve zmíněných případech, a proto budou zejména v souvislosti s dokončením ČÚS Vlastní zdroje a v souladu s pravidly danými zejm. zákonem o účetnictví v oblasti oceňování či odpisování komunikovány tyto teze ze strany MFČR tak, aby byla aplikace této metody v uvedených případech (body 4 až 8) zřejmá.

Komentář

Celkově je tedy problematika reálné hodnoty majetku určeného k prodeji v roce 2010 velmi nejasná. Uvedeme si příklad z praxe. Účetní hodnota pozemku je 10 tis. Kč. Pozemek je určený k prodeji, nikdo se neodvážil v účetní jednotce odhadnout, v jaké výši bude „vysoutěžena“ prodejní cena. Paní účetní nechtěla dávat zpracovat znalecký posudek a ocenila pozemek sama dle svého nejlepšího svědomí dle vyhlášky č. 3/2008 Sb. ve výši 500 Kč. Vycházela z hodnot u tabulky BPEJ. Pozemek byl nakonec prodán za 450 tis. Kč. Nechceme kazit záměr MFČR, ale protože o postupech k reálné hodnotě víme velmi málo, tak jsme doporučili interní pokyn zhruba v tomto znění:

Rozhodnutí:

V průběhu roku 2010 nebude majetek určený k prodeji přeceňován reálnou hodnotou na základě ustanovení § 27 odst. 7 zákona o účetnictví.

Odůvodnění:

V roce 2010 není možné objektivně stanovit reálnou hodnotu u majetku určeného k prodeji z těchto důvodů:

1. Důvodová zpráva k novele zákona o účetnictví platné od 1. 1. 2010 a příslušná obsahová vymezení položek vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve vztahu k reálné hodnotě majetku určeného k prodeji jsou nastaveny tak, že by se měl majetek přecenit na reálnou hodnotu v očekávané realizované výši tržeb za prodaný majetek bez ohledu na časový horizont realizace.
2. Výklady MFČR a všeobecná definice tržní hodnoty však směřují ke stanovení reálné tržní hodnoty majetku určeného k prodeji v rámci volného trhu, což může být významně rozdílnou hodnotou s vlivem na strukturu VH oproti bodu 1.
3. Protože předpisy jsou ve svých ustanoveních a v důvodových zprávách s rozporu definicí tržní hodnoty, není tedy v roce 2010 vyjasněno, jak postupovat při přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu.
4. Nelze využít ani ustanovení zákona o účetnictví § 27 odst. 7 a ocenit majetek na tržní cenu, a to buď z důvodu, že by se jednalo o drahou informaci nebo z důvodu poručení principu opatrnosti, pokud by se tržní cena volného trhu výrazně odlišovala od očekávané realizovatelné hodnoty na lokálním trhu.
5. Vykázání reálné hodnoty by mělo smysl jen v krátkodobém horizontu (tj. do 12 měsíců), jinak by docházelo k porušení akruálního principu.
6. Není stanoven předpis na účetní postup k účtování přecenění majetku určeného reálnou hodnotou a metodický postup uvedený na www.mfcr.cz není v souladu se stávajícím obsahovým vymezením vyhlášky č. 410/2009 Sb. a je neaplikovatelný. Odhadovaný účetní postup se ve výsledném zaúčtování po realizaci prodeje projeví jen obratem MD 407/D 407. S ohledem na přínos této informace by se pak jednalo o vysokou cenu informace (cena informace = náklady na zjištění reálné hodnoty v porovnání s přínosem výstupu).

S ohledem na nevyjasněnost způsobu ocenění a na vysoké riziko znehodnocení účetních dat i znehodnocení výkazů a výrazné snížení možnosti srovnatelnosti mezi účetními jednotkami volíme princip opatrnosti a budeme postupovat dle zákona o účetnictví § 27 odst. 7. Majetek tedy bude oceněn dle § 25 zákona o účetnictví.

Komentář

Je možné u účetní jednotky třeba stanovit hladinu významnosti, že se přecení, pokud rozdíl mezi stávající účetní hodnotou a reálnou hodnotou je vyšší než x miliónu korun (1-5) a stanovit vnitřním předpisem jakým způsobem. V běžných prodejích by za stávajícího stavu mohlo přeceněním být „napácháno“ u účetních jednotek z hlediska kvality výkazů více škody než užitku.

7. Fondy

Dotaz 7.1

Celková koncepce účtování o fondech ÚSC - v intencích zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 250/2000 Sb.“), jsou fondy pouze vyčleněnými peněžními prostředky pro specifický účel. Z našeho pohledu je nutno definovat, jak toto vyčlenění prostředků zachytit v rámci účetnictví (respektive také následné použití daných fondů). V současnosti se uvažuje zhruba o následujících základních přístupech:

1. tvorba fondu je náklad, čerpání pak výnos (snížení nákladu) - tento koncept považujeme za krajně nešťastný a z ekonomického pohledu mimo jakoukoliv solidní interpretaci,
2. tvorba fondu jako specifické vyčlenění vlastních zdrojů - tedy nezbývá než účtovat proti 401 (stejně tak následné čerpání),
3. tvorba a čerpání fondu nemá být v systému účetnictví ÚSC v pasivech vůbec zobrazováno, neboť se pouze jedná o vyčleňování peněžních prostředků - potom maximálně můžeme účtovat třeba MD 419xy/D 41999.

Pokud se týká celkové koncepce, jeví se nám jako interpretačně nejpřínosnější varianta c) - nicméně ta by znamenala nutnost použití ČÚS 704, také asi i popisu vyhlášky.

Zde bychom přivítali sdělení MFČR, jaký koncept považuje za nejadekvátnější.

Reakce MFČR

I na základě informací předaných na setkání metodiků krajů dne 3. 11. 2010 v Pardubicích se prozatím jeví jako nejlepší varianta c). V této oblasti již byly projednány nezbytné úpravy zákona č. 250/2000 Sb. s příslušným odborem MFČR a byla nalezena shoda. Bylo zástupci tohoto odboru přislíbeno, že návrh novely tohoto zákona (účinnost zřejmě bude navržena na 1. 1. 2013) již bude nezbytné úpravy obsahovat a nebude pro účely realizovatelnosti varianty c) nezbytné příslušná znění zákona připomínkovat. Obecně je jakákoliv významnější úprava příslušného ČÚS 704 Fondy více či méně podmíněná stavem a aktuálním zněním zákona č. 250/2000 Sb.

Komentář

Bez komentáře.

8. Ostatní

V další části materiálu předloženého MFČR skupinou byly vypsány logické chyby vyhlášky, které byly většinou akceptovány do návrhy novely č. 410/2009 Sb. až na určité výjimky. Protože zjevné chyby vyhlášky mohou být přínosné i při prováděných přezkumech pro kontrolory, tak je zde také uvádíme.

Logické chyby ve vyhlášce č. 410/2009 Sb., které by bylo potřeba novelou odstranit

1. § 4 odst. 8 body
   a) do aktiv kladně, jestliže převažuje stav obratu strany účtu „Má dáti“ nad stavem obratu strany „Dal“,
   b) do pasiv kladně, jestliže převažuje stav obratu strany účtu „Dal“ nad stavem obratu strany „Má dáti“.
   § 4 odst. 8 - zde by měl být konečný stav účtu na str. Má dáti nebo Dal, ne jen obraty účtů - jen pro upřesnění.
2. Účet 468 Dlouhodobé pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí (OP neurčena). Pozn. Asi chyba vyhlášky č. 410/2009 Sb. v § 23. Pohledávka měla být zařazena mezi ty, u kterých se opravné položky nebudou dělat. Je potřeba účet 468 doplnit do § 23.
3. § 20 „B. I.1. (111) Pořízení materiálu“ obsahuje částky pořízeného materiálu do okamžiku spotřeby. Má být do okamžiku převodu na sklad.
4. Ve směrné účtové osnově v příloze č. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb. je jiný název účtu než je název položky ve vyhlášce. Ve směrné účtové osnově je účet 939 a 941 nazván „... ve vztahu k prostředkům EU“. V obsahovém vymezení je název - podmíněné pohledávky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí...
5. § 29 - Stále jsme přesvědčeni že ÚSC ani DSO neuskutečňují své výdaje prostřednictví státního rozpočtu - neznáme použití pro část obsahové vymezení v § 29 týkajícího se ÚSC (limitka 223).
6. § 31 - účet 451 - i příspěvkové organizace a další organizace mohou mít úvěry, jedná se o nedostatečné obsahové vymezení D. III.1.
7. § 33 Náklady - jen logika náhrad za dočasnou neschopnost - v zákonných nákladech máme např. příspěvek na stravné a na důchodové připojištění (odvolávka na ZDP), na druhou stranu náhrady za dočasnou pracovní neschopnost, které jsou jasně „zákonné“, jsou u účtu 528 (položka A. I.13 a A. I.14). Jaký je zde záměr MFČR? Zároveň by bylo dobré říct, jaký nákladový účet volit pro povinné úrazové pojištění? (Toto však všeobecně k obsahovému vymezení nákladových účtů - není dostatečně přesné pro sjednocení postupů a návrh „ČÚS Náklady“ neřešil obsahové vymezení nákladů vůbec). Kvůli budoucí konsolidaci by bylo dobré při novele 410/2009 Sb. upřesnit a upravit obsahová vymezení nákladových položek výkazu.

Dále jsme považovali za chybu ustanovení § 39 a § 41 z hlediska obsahového vymezení výnosů z daní.

Dotaz

§ 39 a § 41 - Záměna obsahového vymezení

Ve vzorovém výkazu Zisku a ztráty pro ÚSC jsou položky B. I. III - s obsahovým vymezením dle § 39:
„... výnosy vzniklé ze správy daní, pokud jsou tyto daně pravomocně vyměřené.“

Na druhou strany, položky § 41, B. V. I. mají obsahové vymezení toto:
„... výnosy z daní vzniklé v souvislosti s rozpočtovým určením daní“ Tyto položky však ÚSC nemá používat.

ÚSC mají evidentně výnosy z daní (daň z příjmů, DPH...) v souvislosti s rozpočtovým určením, nevznikají jim ze správy daní. Na tuto záměnu upozorňujeme soustavně, bylo zjištěno hned u prvního návrhu vyhlášky - záměna se zdá evidentní, nikdy nebylo vysvětleno, proč na tomto znění dotčených § MFČR trvá? Toto působí neustálé zmatky ve výkladech. Z hlediska novely vnímáme jako nejvhodnější postup opravu obsahového vymezení s ponecháním stávajících čísel účtů - požadovanou změnu zde jen jasným způsobem popisujeme - pokud zde bude souhlas, tak nutno změnit obsahové vymezení.

Reakce MFČR

Neshoduje se s některými jinými názory, návrh vyhlášky č. 410/2009 Sb. zatím úpravu neobsahuje, ovšem nebráníme se další diskusi v průběhu připomínkového řízení k této vyhlášce.

Komentář

Budeme nadále trvat na jasné metodice a jejím zveřejnění, které položky výkazu zisku a ztráty jsou určeny pro ÚSC a které ne, co je k čemu určeno, protože obsahové vymezení je zavádějící a působí to mnoho zmatků především při kontrolní činností (není zjevné, zda je chyba ve vzoru výkazu nebo v obsahovém vymezení). Protože i vzor výkazu je závazný, tak v případě, že by obce použily účty účtové skupiny 68x, nevstoupili by tyto účtu do výkazu, tedy musíme pro rok 2010 a asi i 2011 využívat účty skupiny 63x z důvodu vypovídací schopnosti výkazu a hlavně výsledku hospodaření.

Dotazy

Poslední podněty se týkaly chyb Přehledu o peněžních tocích, např. § 43, odst. 7, B. I., kde v obsahovém vymezení by neměly být účty 018 a 028, ale i dalších.

Reakce MFČR

Rozpracovaný návrh novely vyhlášky č. 410/2009 Sb. zatím téměř žádnou úpravu v části týkající se výkazu CashFlow neobsahuje, avšak podrobnější diskuze je očekávána v rámci připomínkového řízení k této vyhlášce, změny s účinností 1. 1. 2012 bude tedy možné provést.

Komentář

S ohledem na složitost výkazu a specifika ÚSC bude „vyladění“ výkazu celkově „během na dlouhou trať“, takže zde se chováme trpělivě. Pro účetní, které výkaz budou sestavovat, lze jen doporučit, že pokud jim výkaz nevyjde, je chyba pravděpodobně v položce C. I nebo B. I. Podrobný rozbor Přehledu o peněžních tocích a jeho nedostatků je dostupná v literatuře⁸⁾. Zde stojí za zmínku, že dle novely zákona o účetnictví tento výkaz nebudou sestavovat účetní jednotky, které za rok 2009 a 2010 nedosáhli hodnoty celkových výnosů 80 mil. Kč (a zároveň celkové hodnoty aktiv 40 mil. Kč). Hodnota výnosů je pro nás podstatnější, výkaz nemusí sestavovat malé obce a v roce 2010 i většina měst, jejichž vedlejší hospodářská činnost za rok 2009 nedosáhla 80 mil. Kč.

Předložený materiál MFČR končil touto poznámkou:

Pozn. Podrozvaha - v tomto materiálu neřešena z důvodu nepodání výkladu k obsahovému vymezení položek podrozvahy. Zde zatím panuje vysoká právní nejistota ohledně případů evidovaných na podrozvaze do konce roku 2009 (najatý majetek, věcná břemena, přísně zúčtovatelné tiskopisy apod.). Dále se účty skupiny 92 a účty 963-968 jeví dle obsahového vymezení jako nenaplnitelné. Ostatní pohledávky a závazky ze smluv jako informačně sporné.⁸⁾ Výklady k rozpočtovaným a rozpočtovým prostředkům (C) a jejich naplnění z podrozvahové evidence jsou stále uživatelům velmi nejasné, i přes uvedení výkladu na stránkách www.mfcr.cz. V podrozvaze zatím vládne u ÚSC naprostý chaos - individuálně řešený velmi rozdílně. Bez vysvětlení záměru ze strany MFČR, jaké informace požaduje MFČR z podrozvahy, se zatím jedná jen o plně nefunkční část vyhlášky. Rovněž je velmi problematické ustanovení ohledně dlouhodobosti na podrozvaze. Zde by bylo opravdu potřeba udělat koncepční krok ze strany MFČR k vyřešení této části. Velmi podobná situace je v příloze účetní závěrky. Část tabulek je bez vypovídací schopnosti a není v souladu na obsahová vymezení účtů. Není stanovena logika v součtech. Tyto části výkazu buď zatím neřešit pro nepřipravenost, nebo vyřešit koncepčně s jasnou deklarací požadavku na informace a odůvodněním jejich přínosu ze strany MFČR.

Toto prosím řešit až v další fázi objasnění sporných ustanovení předpisů - obáváme se, že bychom v této fázi reformy nenašli prostor pro řešení, tedy doporučujeme se oblastí podrozvahy a přílohy zabývat až po vyřešení výše uvedených oblastí, ohledně podrozvahy se jedná jen o poznámku pro úplnost materiálu.

Závěr

Z obsahu článku je zřejmé, že při přijetí účetní reformy nebyly stanoveny cíle zobrazení výkazů ani koncepce v účetních postupech. V mnoha případech se jednalo jen o poměrně násilné přizpůsobení podnikatelskému účetnictví bez analýzy dopadů pro vybrané účetní jednotky. Protože „filozofická“ část účetní reformě chybí a doplňuje se a projednává velmi těžko, je jasné, že zavedení účetní reformy není záležitostí jednoho roku, ale spíše „pětiletky“..., musíme být tedy trpěliví ohledně nevyřešených otázek a problémů.

---