Nadace a nadační fondy po novele od 1. července 2010

Zde můžete zaslat odkaz na tento dokument Vašemu známému. Odkaz bude přiložen do emailu automaticky.
*
*
*

Nadace a nadační fondy po novele od 1. července 2010

  • Publikováno: 13.10.2010
  • Typ: výklady
  • Zdroj: UNES (Účetnictví neziskového sektoru) 2010/10

Ing. Jiří Topinka

S platností od 1. července letošního roku nabyla účinnosti novela zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů (dále „ZoN“). Novela není příliš rozsáhlá - přinesla několik úprav reagujících na potřeby nadačního sektoru zejména ohledně zániku a transformace najádce či nadačního fondu. Odstraňuje také nepraktickou úpravu.

Možnosti zrušení nadačního fondu

Novela provedená zákonem č. 158/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. července 2010 zavádí novou možnost zrušení nadačního fondu. Doposud byl nadační fond subjekt, u něhož bylo nutno pro naplnění jeho účelu spotřebovat veškerý majetek. Na rozdíl od nadace nemá nadační fond nadační jmění, které by zaručovalo jeho trvalou udržitelnost. To přinášelo v praxi problémy, neboť docházelo k případům, kdy sice nadační fond majetek spotřeboval, neměl žádné další zdroje a zůstával nečinný. Zrušit nadační fond však bylo možno jen tehdy, pokud se majetek vyčerpal trvale. To znamenalo, že nadační fond musel někdy čekat i několik let, než soud rozhodl o jeho zrušení pro nedostatek majetku. Nově může o zrušení nadačního fondu v případě vyčerpání jeho majetku nadačního fondu - a tedy nemožnosti plnění jeho účelu - rozhodnout správní rada. Toto rozhodnutí musí potvrdit zřizovatel, pokud zřizovatel není, potvrdí toto rozhodnutí soud. Dnem zrušení je v takovémto případě den uvedený v rozhodnutí správní rady. Tato forma zrušení je možná je u nadačního fondu, nikoliv u nadace.

Fúze nadace a nadačního fondu

Úpravy doznal i proces vnitrostátní fúze nadace a nadačního fondu. Fúze je již možná pouze s podmínkou, že účel nástupnické nadace je shodný či obdobný s účelem zanikajícího nadačního fondu. Dosud bylo nutno splnit ještě podmínku, že majetek nadačního fondu nedostačoval již k plnění účelu pro který byl zřízen. Dále pak novela požaduje, aby o rozhodnutí správní rady každé na fúzi zúčastněné nadace a nadačního fondu o vnitrostátní fúzi sloučením byl pořízen notářský zápis, jehož součástí je projekt vnitrostátní fúze sloučením.

Transformace nadačního fondu na nadaci

Nový § 8a zavádí možnost transformace nadačního fondu na nadaci. Podmínkou je, že majetek nadačního fondu musí být vyšší než 1.000.000 Kč a majetek ve výši nejméně 500.000 Kč splňuje podmínky pro nadační jmění (tzn. že to mohou být pouze peněžní prostředky, cenné papíry, nemovitosti, movité věci, jakož i jiné majetkové hodnoty, které splňují předpoklad trvalého výnosu a neváznou na nich zástavní práva). Podmínka majetku ve výši 1.000.000 Kč není formulována s ohledem na proces fúze nejšťastněji. Případnější by bylo požadovat aby velikost vlastního jmění byla ve stanovené výši. Nezodpovězenou otázkou je, jaká oceňovací metoda by měla být pro stanovení, případně ověření, ocenění takovéhoto majetku použita. Novela stanoví náležitosti rozhodnutí správní rady nadačního fondu o změně právní formy. Dále předepisuje pro rozhodnutí formu notářského zápisu. Rozhodnutí nemůže být po změně právní formy zrušeno ani změněno, ani nemůže být změna právní formy prohlášena za neplatnou nebo zrušena.

Možnosti doplnění správní rady

Příznivější je po novele úprava doplňování správní rady - § 16. Nově může být správní rada doplněna soudem (na návrh zřizovatele, vykonavatele závěti, dozorčí rady nebo i bez návrhu) i při pouhém poklesu členů pod usnášení schopný počet. Nikoliv tedy jen při poklesu na jediného člena jako doposud. Podle stávající úpravy docházelo při takovém poklesu k paralyzaci rozhodování správní rady, neboť nebylo možné zvolit nové členy správní rady. Soudu bylo umožněno rozhodování o jmenování členů správní rady až v případě, kdy správní rada neměla žádného nebo pouze jednoho člena.

Použití majetku nadace a nadačního fondu, vlastní programy

Z hlediska ekonomického je asi nejzásadnější změnou úprava ustanovení § 21 odst. 1 ZoN. Ten nově stanoví, že majetek nadace nebo nadačního fondu smí být použit:

  • jednak v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace nebo nadačního fondu a to formou nadačních příspěvků,
  • dále k úhradě nákladů ostatních činností k naplnění účelu nadace nebo nadačního fondu,
  • nakonec k úhradě nákladů na správu nadace nebo nadačního fondu.

To umožňuje, aby nadace a nadační fondy mohly vedle poskytování nadačních příspěvků a realizace správy nadace zajišťovat i vlastní činnosti (programy), které budou směřovat k naplnění účelu nadace nebo nadačního fondu. Nejedná se přitom o poskytování služeb tak, jak je zajišťují obecně prospěšné společnosti, ale pouze o činnost související se základním posláním nadací a nadačních fondů, kterým je podpora obecně prospěšných cílů. Realizace vlastních nadačních programů je vedle poskytování nadačních příspěvků a správy majetku pro nadace a nadační fondy nedílnou součástí jejich existence. Obdobnou právní úpravu obsahuje i návrh nového Občanského zákoníku.

Správní náklady

Nová úprava je důležitá zejména pro posuzování plnění povinnosti omezení nákladů na správu nadace či nadačního fondu podle ustanovení § 22.

Přísně vzato totiž byly úhrady nákladů ostatních činností k naplnění účelu nadace nebo nadačního fondu doposud považovány za náklady na správu nadace nebo nadačního fondu. Na druhou stranu novela nemodifikovala samotný text § 22 ZoN, a proto mají i napříště nadace a nadační fondy možnost výběru ze tří standardních pravidel pro omezení výše nákladů na správu nadace nebo nadačního fondu. To se nejvíce projeví u pravidla omezujícího náklady na správu nadace podle výše ročně poskytnutých nadačních příspěvků. To není novelou dotčeno a případný objem nákladů uhrazených na ostatní činnosti k naplnění účelu nadace nebo nadačního fondu plnění pravidla nijak neovlivňuje - stojí vlastně zcela mimo něj. To může způsobit problémy s plněním pravidla takovým nadacím a nadačním fondům, jejichž činnost je postavena právě na principu úhrady nákladů na ostatní činnosti k naplnění účelu nadace nebo nadačního fondu. U nich je pravidlo podle výše poskytnutých ročních nadačních příspěvků prakticky nepoužitelné.

Účetní předpisy versus ZoN

Je logickou otázkou, jaká by měla být reakce účetních předpisů a zejména účetních postupů na tuto novelu. Účetnictví je totiž tím nástrojem, který zabezpečuje zjištění - a v případě, kdy je účetní závěrka ověřována auditorem také ověření - výše správních nákladů a jejich porovnání s ostatními náklady nadace, případně výší majetku či jmění nebo výší výnosů.

Účetnictví proto musí zabezpečit formou odděleného sledování jednotlivých nákladových okruhů nadace nebo nadačního fondu zjištění a vyhodnocení pravidla pro omezení nákladů na správu nadace nebo nadačního fondu. Do platnosti novely bylo nutno náklady na úhradu ostatních činností k naplnění účelu nadace nebo nadačního fondu účtovat v rámci nákladů na správu nadace nebo nadačního fondu.

Od 1. července letošního roku jsou již náklady na úhradu ostatních činností k naplnění účelu nadace nebo nadačního fondu účtovány odděleně od nákladů na správu nadace nebo nadačního fondu. Vzhledem k tomu, že k této změně dochází uprostřed kalendářního roku, je nanejvýše pravděpodobné, že většina dotčených nadací a nadačních fondů bude postavena před otázku jak postupovat při účtování nákladů na úhradu ostatních činností v roce 2010 a jak je zobrazit v rámci účetní závěrky za rok 2010.

Novela tyto problémy neřeší, a to ani formou přechodných ustanovení. Účetní předpisy obvykle reagují na změny obecné legislativy se zpožděním. Absence přechodných ustanovení je podle mého názoru příčinou pro letošní rok poměrně anomálního postupu. Správně by totiž měly být náklady na úhradu ostatních činností k účelu nadace nebo nadačního fondu v době od 1. ledna do 30. června letošního roku účtovány v rámci nákladů na správu nadace nebo nadačního fondu. V době od 1. července do 31. prosince pak již budou náklady na úhradu ostatních činností k účelu nadace nebo nadačního fondu účtovány samostatně. Zcela specifická situace pak vznikne při porovnání údajů účetní závěrky za rok 2010 s účetní závěrkou za rok 2009, případně v budoucnu při porovnání údajů účetní závěrky za rok 2011 s údaji účetní závěrky za rok 2010. Ty budou totiž v oblasti těchto dvou skupin nákladů zcela neporovnatelné. Nadace nebo nadační fond bude muset popsat tento rozdíl a jeho důvody v příloze účetní závěrky.

Uložení výroční zprávy

Nově má nadace a nadační fond povinnost zveřejnit výroční zprávu uložením do sbírky listin u rejstříkového soudu do 30 dnů po schválení výroční zprávy správní radou, nejpozději však do konce následujícího účetního období - a to i když správní rada výroční zprávu neschválila. Je otázkou, kterou budou nadace a nadační fondy řešit až v příštím roce, zda je nutno tyto dokumenty poskytovat rejstříkovému soudu elektronicky, jako je tomu u obchodních společností. Dosavadní úprava stanovila pouze povinnost výroční zprávu (případně její opravu podle § 25 odst. 3 ZoN, což novela ovšem vypouští) u rejstříkového soudu uložit.

Dluhopisy v nadacích a nadačních fondech

Novela ZoN provedená zákonem č. 158/2010 Sb. není jediná, která v nedávných dnech vstoupila v platnost.

Další je novela provedená zákonem č. 160/2010 Sb. kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách. Ta upravuje v § 23 odst. 4 písm. c) ZoN investiční angažovanost nadace nebo nadačního fondu.

Nově nesmí hodnota dluhopisů:

  • jejichž rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o ratingových agenturách, nedosahuje srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky,
  • nebo které nejsou nepodmínečně a neodvolatelně zaručeny státem anebo jinou osobou s ratingem dosahujícím srovnatelné ratingové kategorie jako rating České republiky

přesáhnout 30 % nadačního jmění. Doposud bylo připuštěno hodnocení dvěma mezinárodními ratingovými agenturami. Účinnost této novely je od 7. června 2010.

Další změny

Další novelou je zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, který zohledňuje změny nastolené v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech. Jde zejména o zpřesnění pojmu identifikační číslo v § 3 odst. 2 písm. b), dále o údaje zapisované do rejstříku - viz § 5 odst. 1 a odst. 4 písm. a), nakonec pak vypuštění slova „nadačním“ v § 23 odst. 11 zákona. Účinnost novely je od 1. července 2010.


Komerční sdělení

Klíčová slova

Komerční sdělení