(Novinky z období 17. 7. 2010 až 9. 8. 2010)
V úvodu komentujeme, co je/není nového v daních a účetnictví. Dále jsme se zaměřili na aktuální diskutované otázky týkající se ekologických elektráren. Na závěr uvádíme odkaz na prohloubení mezinárodní spolupráce se SRN.
Kdy se dočkáme novinek v účetnictví a daních?
Takový titulek jsme nabídli ve druhém letošním čísle časopisu Účetnictví v praxi. Odpověď byla trochu zvláštní, nejasná, protože jsme komentovali Tiskovou zprávu Ministerstva financí, které se distancovalo od vizí publikovaných „daňovým“ náměstkem.
Ani po půl roce, resp. několika měsících po volbách, Vám nenabídneme lepší zprávu. Myslete na to, že politické proklamace deklarující některé konkrétní novinky, i když jsou podloženy aktuální parlamentní většinou, se po zásahu různých lobbistických skupin mohou radikálně změnit.
Vyčkejme na jasné texty novel zákonů. Společně věříme, že přinesou nejen avizované vyšší příjmy státního rozpočtu, ale především zjednodušení daní. A také, že budou k dispozici v dostatečném časovém předstihu na podzim letošního roku, mají-li být účinné od 1. ledna 2011.
Trochu stranou - a neprávem - je metodika účetnictví. Zapomíná se, že pro běžné podnikatele platí tři normy: zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), České účetní standardy pro podnikatele a vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud musíte řešit nějaký zapeklitý účetní problém, musíte nahlédnout do všech tří právních norem. Ale na některé otázky v nich odpověď nenajdete. Potom zvolíte například náš níže uvedený produkt MERITUM Účetnictví podnikatelů 2010.
Existuje ještě jeden hodnotný zdroj: Národní účetní rada, jejímiž členy jsou odborníci z Komory Auditorů, Komory daňových poradců, Ministerstva financí, Svazu účetních a Vysoké školy ekonomické v Praze, která zpracovává metodické rady.
Tyto odborné materiály se nazývají „Interpretace“ a jsou velmi konkrétně zaměřeny. Jde o vhodné propojení teorie a praxe. Doporučujeme do nich nahlédnout, budete-li mít nejasnosti s metodikou účtování vybraných problémů. Jako příklad uvádíme několik Interpretací, které byly zpracovány v posledním období:
I v letním ospalém období se pořád „něco děje“. Například politici se přou, zda je vhodná podpora zelené energii. A v účetnictví, daních a pojistném se též diskutuje na toto téma, i když z jiného úhlu pohledu.
Na úvod si připomeneme, že při splnění zákonem stanovených podmínek je možné uplatnit osvobození od daně. Je-li výše uvedená elektrárna v daném daňovém režimu, poplatník daně z příjmů fyzických osob [§ 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“)] a též poplatník daně z příjmů právnických osob [§ 19 odst. 1 písm. d) ZDP] se rozhodne, jestli v roce (zdaňovacím období) uvedení do užívání a v následujících pěti zdaňovacích obdobích bude nebo nebude tento výnos (příjem) osvobozen od daně.
Pan Novák si pořídil novou „elektrárnu“, která splňuje podmínky pro osvobození od daně. Provoz byl zahájen v březnu 2010. Jeho daňový poradce provádí poměrně komplikované propočty, kolik budou činit plánované výnosy v období 2010 až 2015, jaké budou náklady.
Rozhodnutí, jestli výnosy osvobodit či nikoliv, padne až příští rok, zřejmě těsně před termínem zákonného podání daňového přiznání. Je totiž závazné, a bylo by smutné, kdyby související náklady (výdaje) byly vyšší - daňová ztráta by propadla.
Postup pro daň z příjmů komplikuje účetnictví. Dosud platilo, že držitel licence musí vést podvojné účetnictví, ale novela č. 155/2010 Sb. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (schválena senátem v dubnu letošního roku, účinná od 1. 8. 2010), mění pravidla. ZU totiž v § 4 odst. 6 respektuje povinnost vedení účetnictví, ukládá-li to jiný zvláštní předpis.
Pokud by býval pan Novák z předchozího příkladu zahájil provoz v roce 2009, měl povinnost vést podvojné účetnictví, řeší nyní na první pohled zapeklitou otázku: „Lze opustit podvojné účetnictví v účetním období 2010?“
Přes absenci přechodných ustanovení výše uvedené novely (a její vazby na ZU) se domníváme, že toto právo má.
Dále je aktuální a diskutovaná otázka pojistného, je-li příjem z „ekologické“ elektrárny poplatníkem daně z příjmů fyzických osob zařazen do kategorie osvobozených příjmů.
Problém se snaží vyřešit Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), které publikovalo odborný výklad k této problematice. Osoba provozující fotovoltaickou elektrárnu je samozřejmě osobou výdělečně činnou (OSVČ). V materiálu MPSV jsou popsány:
Navazujeme na předchozí výklad a podívejme se společně na stanovení vyměřovacího základu, je-li příjem poplatníka osvobozen od daně. Text je napsán velmi podrobně a lze z něj po důkladném prostudování zřejmě dovodit následující závěr:
Domníváme se, že odborné diskuse nejsou stanoviskem MPSV uzavřeny. Uvidíme, jak se bude tato kauza vyvíjet, v našem časopise se jí budeme věnovat; vždyť pro daň z příjmů fyzických osob žádný základ daně vykázán není.
Ono existuje více nejasností ve vztahu „dílčího“ základu daně a vyměřovacího základu. Například se v textu MPSV uvádí, že vede-li poplatník účetnictví, daňový základ je prý platný výsledek hospodaření (který se ale vždy musí pro daňové účely upravit).
Krátce jen připomínáme, že k problematice těchto elektráren a daně z nemovitostí vydalo Ministerstvo financí již dříve Sdělení, které jsme komentovali v č. 6/2010 časopisu Účetnictví v praxi.
Mezinárodní smlouvy se netýkají jen daní. Dne 2. srpna 2010 (částka 30/2010 Sb.m.s.) bylo rozesláno Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Spolkovým ministerstvem financí Spolkové republiky Německo o spolupráci při boji proti:
Nepodceňujte proto nejen platnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, ale též vazby na zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a zákony o pojistném.