Pracovněprávní aktuality

(sledované období: 15. 6. - 19. 7. 2010)

• Publikováno: 20.7.2010
• Typ: aktuality
• Zdroj: Práce a mzda 2010/8

JUDr. Nataša Randlová
Barbora Suchá

Vyhlášené předpisy

Návrh nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 201/2010 Sb. dne 18. 6. 2010.
Účinnost: 1. 1. 2011

Nařízení vlády o seznamu činností vojáků z povolání stanovených pro jednotlivé hodnostní sbory a vojenské hodnosti

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 203/2010 Sb. dne 23. 6. 2010.
Účinnost: 1. 1. 2011

Sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 206/2010 Sb. dne 25. 6. 2010.
Účinnost: 1. 1. 2011

Český statistický úřad zavádí od roku 2011 novou klasifikaci zaměstnání (CZ-ISCO) která nahradí rozšířenou Klasifikaci zaměstnání (KZAM-R). Používá se např. v různých formulářích sloužících pro předávání informací úřadům práce zaměstnavateli. Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracovaná na základě mezinárodního standardu vytvořeného Mezinárodní organizací práce.

Systematická část klasifikace CZ-ISCO včetně vysvětlivek bude v elektronické podobě včetně převodníků a metodických pokynů k dispozici na internetových stránkách úřadu na adrese http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_(cz_isco).

Přehled stavu projednávaných předpisů komentovaných v minulých číslech

Nařízení vlády o odchylné úpravě pracovního poměru zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí

Stav projednání: schváleno
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2011

Nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě

Stav projednání: schváleno
Předpokládaná účinnost: 1. 10. 2010

Návrh nařízení vlády o katalogu prací vojáků z povolání a o způsobu zařazení prací vojáků z povolání do platových tříd

Stav projednání: schváleno
Předpokládaná účinnost: 1. 10. 2010

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (koncepční novela)

Stav projednání: připomínkové řízení ukončeno
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2010

Návrh zákona, kterým se mění zákon o zaměstnanosti, zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a zákon o správních poplatcích

Stav projednání: připomínkové řízení ukončeno
Předpokládaná účinnost: 15. den ode dne vyhlášení

Nová vláda

Plány na novelizaci zákoníku práce, nemocenského, důchodů a dalších oblastí

13. července 2010 byla jmenována nová vláda premiéra Petra Nečase. Tato vláda plánuje podstatné změny mimo jiné v oblasti pracovněprávní, sociálního zabezpečení a daňové, které zahrnula do své koaliční smlouvy. Na tyto připravované změny se v těchto aktualitách podrobněji zaměříme.

Zákoník práce

Zákoník práce by měl dle plánů projít komplexní reformou. Změny se mají dotknout zejména propouštění zaměstnanců, kde by měla být zkrácena výpovědní doba, a to pravděpodobně na jeden měsíc ze současných dvou.

Dále by měla být odstupňována podle počtu odpracovaných let u zaměstnavatele výše odstupného, poskytovaného zejména při skončení pracovního poměru z organizačních důvodů. Dle jednoho z možných modelů by zaměstnanci, kteří pracují u zaměstnavatele méně než rok, dostávali odstupné jen ve výši jednoho průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele pracují od dvou do tří let, by měli dvouměsíční odstupné. Zaměstnanci pracující ve společnosti déle než tři roky by dostávali odstupné tříměsíční, tedy stejné jako dnes.

Dalším bodem novelizace zákoníku práce by mělo být rozšíření možnosti sjednávání pracovních smluv na dobu určitou. Limit pro sjednávání těchto pracovních poměrů by měl být prodloužen ze současných dvou pravděpodobně až na pět let. Teprve poté by bylo nutné se zaměstnancem uzavřít pracovní smlouvu na dobu neurčitou.

Změny by se mohly dotknout i dohod o provedení práce, které jsou jedinou formou zaměstnávání nepodléhající odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Maximální rozsah práce pro jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce by měl být zvýšen na 300 hodin za rok (v současnosti je roční limit 150 hodin).

Dalšími body novely by mělo být zpružnění pracovní doby a podpora alternativních modelů zaměstnávání. Konkrétní návrhy v této oblasti dosud nebyly diskutovány.

Platby při dočasné pracovní neschopnosti

K dalším změnám by mělo dojít v oblasti plateb zaměstnancům v době jejich pracovní neschopnosti, tedy prostřednictvím novelizace zákoníku práce a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Prodloužena má být na období 3 let (roky 2011 až 2013) doba, kdy je zaměstnanci vyplácena náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatelem. V současnosti zaměstnavatel odpovídá za zabezpečení zaměstnance po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, z toho jsou první 3 pracovní dny neplacené a za dalších 7 pracovních dní zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy. Nově by se mělo jednat o prvních 21 kalendářních dnů, při plánovaném zachování třídenní karenční lhůty (3 pracovní dny) by tak zaměstnavatel platil náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti za celých 12 pracovních dnů či směn. V důsledku této změny by Správa sociálního zabezpečení vyplácela nemocenské až od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Pojistné na sociální zabezpečení se v této souvislosti ale zaměstnavatelům nijak snižovat nemá.

Další změna v oblasti nemocenského by se měla dotknout jeho výše. Ta se podle současného znění zákona o nemocenském pojištění má od roku 2011 zvýšit zpět na loňskou úroveň, tedy činit 69 % průměrného denního výdělku od 31. do 60. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti a 72 % od 61. kalendářního dne. V rámci úsporných opatření nové vlády by však ke zvýšení nedošlo a nemocenské by se i nadále vyplácelo ve výši 60 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Důchody a pojistné na sociální zabezpečení

Zásadním tématem tohoto volebního období by měla být důchodová reforma, a to vzhledem k rychle se měnící demografické struktuře českého obyvatelstva. Do 30. září 2011 se navíc musí Parlament vypořádat s rozhodnutím Ústavního soudu, který zrušil část zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění kvůli znevýhodnění osob s vyššími příjmy v důchodovém systému.

Vláda se zavázala respektovat závěry tzv. Bezděkovy komise k důchodové reformě, včetně jejího financování. Podle návrhů této komise by měl být dále zvyšován věk odchodu do starobního důchodu či zrušeny doživotní vdovské a vdovecké důchody.

Pokud jde o financování důchodového systému, komise navrhla dvě varianty, z nichž obě počítají se snížením pojistného na důchodové pojištění ze současných 28 % (celkem placených zaměstnavatelem a zaměstnancem) na 23 %. Výpadek příjmů státního rozpočtu by měl být nahrazen sjednocením sazeb DPH na 20 %. V první variantě se 20 procentních bodů z hrazeného pojistného bude odvádět do současného státního systému (I. pilíř) a 3 procentní body do nového fondového II. pilíře důchodového systému. Ve druhé variantě půjde celých 23 procentních bodů do I. pilíře a do II. pilíře se bude vstupovat dobrovolně, s tím že přímá podpora státu zde bude dosahovat 3 procentní body pojistného za předpokladu, že účastník bude spořit minimálně stejnou částku.

Komise i ministr financí dále doporučují snížit měsíční strop pojistného na sociální zabezpečení na úroveň trojnásobku průměrné mzdy, čímž by měl být snížen nepoměr mezi výší odvedeného pojistného a výší důchodů.

Vláda dále slibuje slevu na sociálním pojištění ve výši 7 200 Kč ročně za každý částečný úvazek pro rodiče s dětmi do 6 let, zdravotně postižené nebo o ně pečující.

Podpora rodin a zdravotně postižených

Kromě poskytování porodného pouze u prvního dítěte či snižování rodičovského příspěvku při jeho čtyřletém pobírání chystá nová vláda pro rodiče i pozitivní změny. Plánuje rozšíření nabídky možností péče o děti výhodnými podmínkami (daňovými odpočty) pro zakládání firemních a jiných nestátních miniškolek, živností péče o děti a jejich hlídání v rodině.

Podpora v nezaměstnanosti

Vláda má dále v plánu snížit podporu v nezaměstnanosti pro osoby, které ukončí pracovní poměr z vlastní vůle (tedy výpovědí ze strany zaměstnance nebo dohodou o rozvázání pracovního poměru). S cílem omezení zneužívání dávek v nezaměstnanosti by měla být dále zrušena možnost tzv. nekolidujícího zaměstnání, při kterém může být občan souběžně pobírat podporu v nezaměstnanosti a pracovat na pracovní smlouvu či dohodu mimo pracovní poměr, pokud jeho příjem nepřesáhne 4 000 Kč měsíčně. Zároveň si vláda za stejným účelem předsevzala prosadit povinnost zaměstnavatele nahlásit (pravděpodobně úřadu práce) nástup zaměstnance do pracovního poměru jeden den přede dnem jeho nástupu.

Zrušení daňového zvýhodnění stravenek

Nová vláda má dále v plánu zrušit podstatnou část daňových výjimek, včetně zvýhodňování benefitů poskytovaných zaměstnancům – především stravenek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek oznámil priority a organizační změny v resortu

Novým ministrem práce a sociálních věcí, který výše popsané změny bude především realizovat, se stal Dr. Ing. Jaromír Drábek (TOP 09). Drábek v letech 2002-2008 působil jako prezident Hospodářské komory ČR a díky tomu dle svého vyjádření v tisku velmi dobře ví, jak uvažují odbory, a vždy byl schopný se s nimi dohodnout.

Po svém nástupu do funkce ministr vydal tiskovou zprávu, ve které shrnuje organizační změny a informuje o hlavních prioritách MPSV v dalších měsících, kterými by mělo být řešení nálezu Ústavního soudu ve věci výše důchodů, úprava zákoníku práce a kontroly pobírání sociálních dávek. Zpráva dále oznamuje tři oblasti změn, ke kterým by mělo dojít ještě do konce roku 2010:

• možnost uzavírání dohod o provedení práce na 300 hodin ročně, zpružnění právní úpravy kont pracovní doby,
• intenzivní kontrola firem ze strany pracovníků úřadů práce zaměřená na potírání práce na černo,
• kontrola pobírání sociálních dávek přímo v bydlišti žadatele.

Celý text tiskové zprávy naleznete zde: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9059/14072010.pdf.

Evropská unie

Jednání o revizi směrnice o pracovní době pokračují

Revizí Směrnice o některých aspektech úpravy pracovní doby (2003/88/ES, „Směrnice“) se instituce EU zabývají od roku 2004. Na jejím původním návrhu se v roce 2009 v dohodovacím řízení neshodly, na konci roku 2009 Evropská komise jednání oživila. Na základě výzvy Komise z března letošního roku se sociální partneři vyjádřili k možnostem nové revize směrnice a 7. června 2010 bylo uzavřeno první kolo konzultací.

Zástupci Evropské asociace odborových organizací (ETUC) zopakovali své 3 hlavní požadavky, a to zrušení výjimky ze 48hodinové týdenní pracovní doby (opt-out), započítávání pracovní pohotovosti do pracovní doby a možnost vybrat si přestávku v práci ihned po odpracování pracovní doby. Vyjádřili se v tom smyslu, že jakákoli změna Směrnice, která nebude obsahovat úplné zrušení opt-outu, je pro ně naprosto nepřijatelná. Úplné zrušení opt-outu prosazované ETUC podporuje i Evropský parlament.

Naopak zástupci zaměstnavatelů požadují zachování opt-outu, který v současné podobě umožňuje týdenní pracovní dobu až 78 hodin ve státech, které si tuto výjimku vyjednaly (včetně ČR, kde platí v oblasti zdravotnictví). Evropská rada v minulosti navrhovala alespoň dočasné zachování opt-outu, ovšem při snížení maximálního počtu týdně odpracovaných hodin na 60 až 65.

Vzhledem k rozdílnosti postojů jednotlivých sociálních partnerů musí nyní Komise zahájit druhé kolo jednání.

Usnesení Evropského parlamentu o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy

Dne 6. července 2010 přijal Evropský parlament (EP) usnesení o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy. V tomto usnesení EP analyzuje a shrnuje situaci na trhu práce z pohledu mladistvých a čerstvých absolventů vzdělávacích programů. Poukazuje především na vysokou míru nezaměstnanosti v tomto sektoru a určité tendence zaměstnavatelů v EU zneužívat této skutečnosti a absolventy zaměstnávat raději formou různých praxí a neplacených stáží namísto řádné pracovní smlouvy.

K řešení této situace EP vyzývá Komisi a členské státy k přijetí celé škály opatření. Vyzývá k užší spolupráci mezi univerzitami (a dalšími vzdělávacími institucemi) a potencionálními zaměstnavateli, k podpoře mladých lidí k podnikání např. formou úvěrů a finančního poradenství. Dále vyzývá Komisi k navýšení finanční kapacity Evropského sociálního fondu a zajištění jeho efektivnějšího využívání tak, aby bylo minimálně 10 % prostředků ve fondu vyhrazeno na projekty zaměřené na mladé lidi, a aby usnadnila přístup k těmto prostředkům.

Dále EP vyzývá členské státy, aby přijaly taková opatření, která by vedla k minimalizaci předčasného ukončování vzdělávání (např. poskytnutím poradenství pro studenty ohledně možností jejich dalšího vzdělávání). Zároveň EP požaduje, aby byla vytvořena Evropská charta kvalitních stáží, která by stanovila základní pravidla a standardy pro výkon stáží. V této souvislosti by měla být stanovena určitá minimální odměna pro stážisty a jejich přístup k sociálním systémům.

Dle EP by se právní úprava měla vyvíjet tak, aby došlo k odstranění, resp. zmírnění rizik spojených s dočasným zaměstnáváním mladých lidí, a aby byla zajištěna jejich základní finanční soběstačnost. V této souvislosti by měla být Radou a Komisí předložena Evropská záruka pro mladé lidi, která by každému mladému člověku v EU zajistila právo na nabídku práce, odbornou přípravu, další vzdělávání nebo kombinaci práce a vzdělávání, a to nejpozději do čtyř měsíců od počátku nezaměstnanosti.

Toto usnesení EP představuje zajímavý pohled na problematiku zaměstnanosti mladých lidí a snaží se přinést do této oblasti určitá řešení. Otázkou zůstává, jak se k dokumentu postaví Komise, Rada a samotné členské státy a zda a jak se některá nastíněná opatření budou realizovat ve formě závazných evropských předpisů.